Historie vegetariánství začíná už na samém počátku světa a člověka a to ať to vezmeme podle náboženství nebo podle Darwinovy teorie evoluce. Podle Bible se Adam s Evou živili v Ráji jen ovocem a zeleninou. Bůh jim dal rostliny a stromy s plody nebo semeny. Podle Darwina jsme se vyvinuli z opic a ty jak známo jsou býložravci. Tedy můžeme říci, že jsou také vegetariáni.
S postupem času byla na zemi místa, kde se lidé živili masem (Eskymáci – na sněhu samozřejmě žádné rostliny nerostou) nebo místa, kde se lidé živili jen ovocem a zeleninou. Jednalo se o místa v teplých a úrodných oblastech. Samozřejmě kultura a životní podmínky zde hráli také důležitou roli.
Kněží v dávném Egyptě maso všeobecně nejedli, protože podle jídelníčku se jednalo o jídlo nečisté. Mrtvoly zvířat byly nečisté a proto se jich kněží nesměli dotýkat.
V roce 1847 vznikla první britská vegetariánská společnost, která vytvořila i současné slovo - vegetarián.
Co však vede lidi k přechodu na vegetariánskou stravu?
Většinou jsou to etické a zdravotní problémy. Proč etické? Byli jste se někdy podívat na jatkách? Nemyslím zabijačku na malém dvorku, kde se nahání jedno či dvě "prasátka" ve všeobecném veselí a opojném stavu. Myslím tím opravdová hromadná jatka, kde se poráží drůbež či prasata nebo dobytek. A co teprve "moderní" velkokomplexy pro chov. Osobně bych na tuto podívanou neměla srdce jako mnoho z nás, ale při sbírání podkladů pro tento článek jsem se dočetla o takových hrozných věcí, že má představivost začala pracovat na plné obrátky a opravdu příště rozmyslím, jestli si koupím na oběd trochu drůbežího nebo se spokojím se sojovým masem nebo lehkým zeleninovým salátem.
Mnoho vegetariánů chce svým stravovacím režimem přispět k mírumilovnější společnosti. Proto jsou etické důvody pro jejich vegetariánství nejdůležitější. Přeci jen musíme při řešení velkých problémů začít u sebe. Ne marně se říká, že si nejdříve musíme zamést před vlastním prahem, a pak teprve poukazovat na chyby ostatních
Něco málo statistik
Každý rok zavraždíme 1,6 miliardy savců a 22,5 miliardy drůbeže. Počet zabitých ryb jde do biliónů. Za každých 16 kg obilí, sloužících k výkrmu dobytka, získáme nazpět pouze 1 kg masa. Jeden akr půdy vyprodukuje asi 82 kg hovězího masa nebo 10000 kg brambor! Harvardský odborník v oblasti výživy Jean Mayer odhaduje, že snížení produkce masa o 10% by uvolnilo dostatek obilí k výživě 60 mil. lidí. V USA jde 90% všech obilovin na výkrm zvířat, která skončí na jídelním stole. Za každých 16 kg obilí, sloužících k výkrmu dobytka, získáme nazpět pouze 1 kg masa. V rozvojových zemích člověk spotřebuje přibližně 200 kg obilí ročně, většinou z toho přímou spotřebou. Průměrný Evropan nebo Američan však spotřebuje ročně už 1000 kg obilí. 90% z toho však nejprve nakrmí zvířata ve výkrmnách. Vypěstování 1 kg pšenice vyžaduje pouze 60 kg vody, zatímco k produkci 1 kg masa je potřeba 2500 až 6000 kg vody. V Kostarice a Guatemale je ročně likvidováno 50.000 až 70.000 hektarů lesa, aby zde mohl být chován dobytek, jehož maso je po určité době nutné pro výkrm vyváženo a upravováno pro potřeby restaurací firmy Mc Donalds.
Nelze se divit, že se stále zvyšuje surovost mezi lidmi a také krutost. Myslím, že tyto čísla hovoří za vše (i s ohledem na ekonomiku a životní prostředí) a není třeba je rozebírat.
Mnoho lidí však přechází na vegetariánskou stranu ze zdravotních důvodů. Neustále se omílají připomínky a varování před vegetariánstvím z důvodů nedostatku životně důležitých složek potravy.Všeobecně je však známo, že konzumace masa je hned po tabáku a alkoholu největší příčinou úmrtí v Evropě a dalších vyspělých oblastech světa.
Ptáte se jakto? Podívejme se na důvod z anatomické stránky. Lidské trávící ústrojí není uzpůsobeno k častému trávení masa. Střeva masožravých zvířat mají délku jen trojnásobek těla, aby se maso dostalo z těla co nejrychleji. Při jeho rozkladu totiž vznikají zdraví škodlivé látky.
Naopak střeva býložravců jsou nejméně šestkrát delší než jejich tělo. A kráva má přeci 4 žaludky. Člověk má střevní ústrojí jako býložravci. Také naše stavba těla je uzpůsobena na rostlinnou stravu. Časté pojídání masa tedy zatěžuje náš trávící trakt, přetěžuje ledviny a vede k dalším onemocněním. Není výjimečný vysoký krevní tlak, vysoká hladina cholesterolu a s tím související onemocnění srdce a mozku, hromadění tuku na vnitřních stěnách cév a nízká průtokovost krve.
V posledních 20 letech se prokázala souvislost mezi pojídáním masa a rakovinou tlustého střeva, konečníku, prsu a dělohy. Zvířata jsou vykrmována a udržována při životě nepřetržitým podáváním uklidňujících prostředků, hormonů, antibiotik a mnoha jiných látek. To nemluvíme o úpravách masa před prodejem. Většina těchto látek je samozřejmě karcinogenních.
Jak tedy jíst maso a zdravě? Jednou z možností je konzumace biopotravin. U těchto výrobků by mělo být zaručeno, že chov i pěstování je nezávadné a je v souladu se životními podmínkami zvířat. Další možností je vlastní chov a pěstování rostlin. Snad každý z nás má své políčko nebo zahrádku, kde si pěstuje brambory a mrkev. Poslední možností je právě vegetariánství.
Samotné vegetariánství se dá rozdělit na další druhy:
- Ovo-lakto-vegetariáni - nejedí maso ani ryby, ale jedí vejce, mléko a produkty z nich vyrobené a samozřejmě rostlinnou stravu
- Lakto-vegetariáni - nejedí kromě masa a ryb ani vejce
- Vegani - nejedí žádné výrobky živočišného původu, tedy ani máslo, mléko a med
- Ovo-vegetariáni - nejedí maso, ale jedí vejce a rostlinnou stravu
Samozřejmě vám nikdo nemůže konzumaci masa zakázat. Dokonce můžeme jíst mírné množství masa, aby naše strava byla vyvážená. Ovšem dejme si pozor na to, co jíme.
Jestli máte podobné zkušenosti s masem, zdravotními problémy nebo podobnou tématikou a chtěli byste vědět, jak se stát vegetariánem nebo si to chcete na týden dva zkusit, těšte se na další článek zaměřený přímo na vegetariánskou kuchyni.
Foto:
www.profimedia.cz