Vaření.cz MagazínTradiční Velikonoce aneb jaké dobroty nesmí na velikonočním stole chybět?

ZDROJ: Shutterstock

Tradiční Velikonoce aneb jaké dobroty nesmí na velikonočním stole chybět?

22437×

Piškotový beránek, jidáše, mazanec, vajíčková pomazánka nebo salát, velikonoční nádivka - to všechno jsou tradiční velikonoční pochoutky, které si určitě neodepřeme ani o letošních svátcích jara. Na konci článku najdete kvíz, ve kterém můžete prověřit své kulinářské velikonoční znalosti.

Sladká kuchyněSvátky a oslavyPraktické radyČeská kuchyněŠkola vařeníRadyVelikonoce

Víte však, odkud které jídlo pochází, nebo co vlastně symbolizuje? Poučte se ze zajímavostí o jednotlivých velikonočních pokrmech a nechte se inspirovat.

1. Vajíčko jako symbol života

Vejce má představovat nový život, v některých kulturách je také symbolem plodnosti a vzkříšení. Významů velikonočních vajec je celá řada, v závislosti na kultuře daného národa či náboženství.

Tradice barvení vajíček má své kořeny již ve starověkém Egyptě či Persii, kde se o těchto svátcích barvila vajíčka na červeno.
Na velikonoční stůl je můžeme servírovat v podobě salátu s vejci, vajíčkové pomazánky, velmi stylově vypadají také kaviárová vejce nebo vejce plněná různými pomazánkami a pěnami.

-> Přírodní barvení velikonočních vajíček: Jak na to, aby se výsledek podařil na výbornou?

ZDROJ: Archiv

2. Velikonoční beránek má mnoho podob

Velikonoční beránek je ozdobou stolu v každé velikonočně vyzdobené domácnosti.

Existuje bezpočet variant, jak jej připravit: například klasický piškotový beránek, citronový beránek, makový beránek či beránek jako biskupský chlebíček. Očka mívá velikonoční beránek z rozinek nebo mandlí, někdy je jen pocukrovaný, jindy s polevou.

Velikonoční beránek vychází z hebrejských tradic a Židé jej o Velikonocích jedí jako symbolickou připomínku svého vysvobození z Egypta.
V křesťanském světě jde o symbol Ježíše Krista, který představuje beránka obětovaného za naši spásu.

ZDROJ: Archiv

3. Velikonoční nádivka z mladých jarních kopřiv

Velikonoční nádivku můžeme znát i pod jinými názvy, např. hlavička, velikonoční buchta, sekanice, sekanina a snítek. Na velikonočním stole má své místo na Bílou sobotu, stejně jako kynutý mazanec.

Do velikonoční nádivky tradičně patří mladé jarní kopřivy, někdo je nahrazuje jarní cibulkou, pažitkou nebo medvědím česnekem.

Tradiční velikonoční nádivka má být krásně barevná, žlutá od vajec a voňavá po uzeném mase. Můžete se setkat i s jejími obměnami, jako je například nádivka se šunkou a žampiony, nádivka se slaninou, bezlepková velikonoční nádivka apod.

-> Jak připravit klasickou velikonoční nádivku, aby byla šťavnatá a plná chuti?

ZDROJ: Archiv

Velikonoční trhance, jidáše a mazanec

Tradiční máslový mazanec našich babiček je oblíbená velikonoční pochoutka, která obvykle zdobí stůl o Bílé sobotě ve velké ošatce. Velikonoční mazance se zpravidla snídají a mažou džemem, nebo ulupují jen tak ke kávě či čaji.

Trhance pochází od Škaredé středy, kdy bylo podle tradice třeba podávat pokrm chutný, ale přitom vzhledově nepříliš lákavý.

Bramboráky, bramborové placky na slano i na sladko, palačinky, lívance a různé omelety se tak schválně při pečení potrhaly.

-> KVÍZ: Znáte chutě Velikonoc? Otestujte si své znalosti!

ZDROJ: Archiv

Věřilo se, že kdo sní jidáše za svítání, bude po celý rok zdráv.
Svým tvarem mají tradiční jidáše připomínat svinutý provaz, na němž se oběsil apoštol Jidáš poté, co svým polibkem zradil Ježíše a zavinil jeho zatčení.
Zavinutý tvar jidášů a med, kterým se ještě horké potírají, symbolizují plodnost a hojnost - symboly jara.