Piškotový beránek, jidáše, mazanec, vajíčková pomazánka nebo salát, velikonoční nádivka - to všechno jsou tradiční velikonoční pochoutky, které si určitě neodepřeme ani o letošních svátcích jara.
Víte však, odkud které jídlo pochází, nebo co vlastně symbolizuje? Poučte se ze zajímavostí o jednotlivých velikonočních pokrmech a nechte se inspirovat.
Vejce má představovat nový život, v některých kulturách je také symbolem plodnosti a vzkříšení. Tradice barvení vajíček má své kořeny již ve starověkém Egyptě či Persii, kde se o těchto svátcích barvila vajíčka na červeno. Významů velikonočních vajec je celá řada, v závislosti na kultuře daného národa či náboženství. Na velikonoční stůl je můžeme servírovat v podobě salátu s vejci, vajíčkové pomazánky s jarní cibulkou, velmi stylově vypadají také kaviárová vejce nebo vejce plněná různými pomazánkami a pěnami.
Velikonoční beránek vychází z hebrejských tradic a Židé jej o Velikonocích jedí jako symbolickou připomínku svého vysvobození z Egypta. V křesťanském světě jde o symbol Ježíše Krista, který představuje beránka obětovaného za naši spásu. Velikonoční beránek je ozdobou stolu v každé velikonočně vyzdobené domácnosti, existuje však bezpočet způsobů, jak jej připravit, například klasický piškotový beránek, citronový beránek, beránek jako biskupský chlebíček apod. Očka mívá velikonoční beránek z rozinek nebo mandlí, někdy je jen pocukrovaný, jindy s polevou. Každý velikonoční beránek však bývá ozdobený mašlí.
Biskupský velikonoční beránek
(doba přípravy 1 h 15 min )
Rychlý velikonoční beránek
(doba přípravy 1 hod )
Hrníčkový beránek mojí maminky
(doba přípravy 1 h 30 min )
Velikonoční nádivku můžeme znát i pod jinými názvy, např. hlavička, velikonoční buchta, sekanice, sekanina a snítek. Na velikonočním stole má své místo na Bílou sobotu, stejně jako mazanec. Do velikonoční nádivky tradičně patří čerstvé a mladé jarní kopřivy, někdo je však nahrazuje jarní cibulkou, pažitkou nebo medvědím česnekem. Tradiční velikonoční nádivka má být krásně barevná, žlutá barvou domácích vajec a voňavá po uzeném mase. Můžete se setkat i s jejími obměnami, jako je například nádivka se šunkou a žampiony, nádivka se slaninou, bezlepková velikonoční nádivka apod.
Tradiční máslový mazanec našich babiček je oblíbená velikonoční pochoutka, která obvykle zdobí stůl o Bílé sobotě, trůníc ve velké ošatce. Trhance pochází od Škaredé středy, kdy bylo podle tradice třeba podávat pokrm chutný, ale přitom vzhledově nepříliš lákavý. Bramboráky, bramborové placky na slano i na sladko, palačinky, lívance a různé omelety se tak schválně při pečení potrhaly.
Jidáše jsou dalším tradičním pokrmem Velikonoc, jde o sladké pečivo z kynutého těsta slazeného medem. Podle lidových tradic by se měly upéct i sníst na Zelený čtvrtek. Věřilo se, že kdo sní jidáše za svítání, bude po celý rok zdráv. Svým tvarem mají připomínat svinutý provaz, na němž se oběsil apoštol Jidáš poté, co svým polibkem zradil Ježíše a zavinil jeho zatčení. Zavinutý tvar jidášů a med, kterým se ještě horké potírají, symbolizují plodnost a hojnost -symboly jara.
Vypečený velikonoční mazanec
(doba přípravy 2 h 40 min )
Domácí velikonoční jidáše
(doba přípravy 2 hod )
Foto: Shutterstock.com
Autor:Veronika
Centrum.cz|Atlas.cz Economia 1999 - 2024. Všechna práva vyhrazena