Symboly Velikonoc 1.díl

14216×

Velikonoce jsou oslavou jara, kdy nám zářící slunce připomíná, že je čas péct beránky, mazance, barvit vejce, plést pomlázky a radovat se, že vše kolem nás opět ožívá.

Svátky a oslavyOstatníPříležitosti

I když jsou Velikonoce především svátky křesťanské (připomínající mrtvýchvstání Ježíše Krista), pro většinu z nás jsou Velikonoce především oslavou jara.

Slunce, které začíná zářit stále víc, příliv radosti a nové energie, které se nám přes zimu nedostávalo, zelenající tráva a kvetoucí rostliny nám připomínají, že je čas začít péct beránky, mazance, barvit vejce, plést pomlázky a radovat se, že vše kolem nás opět získává svěží barvy jara. Proto následující řádky není nutné brát až tak po "křesťansku", lze si z nich vyjmout to své.

Od velikonočního beránka k zajíčkovi

Velikonoční beránek

K Velikonocům patří velikonoční beránek - symbol beránka byl velmi rozšířený již v předkřesťanské tradici v celé středomořské civilizaci, ovládané po tisíciletí pastevci.

V hebrejské tradici symbolizovaly ovce Izraelitu jako člena "Božího stáda", i židovský Bůh je označován za pastýře, který bere své ovce do náručí.

V křesťanské církvi se beránek stal symbolem Božího Beránka, Krista a znázorňuje se s praporem vítězství. Spojení vidí křesťané také s původně židovskou tradicí svátků Paschy, kdy se beránek zabíjel, na památku vyvedení Izraele z egyptského otroctví.

Symbol kříže

Symbol kříže nevznikl s křesťanstvím, je mnohem starší, znali ho už staří Egypťané, Číňané či Kréťané a jeho význam byl v různých kulturách i náboženstvích univerzální, byl spojen s problémem orientace v kosmu, v prostoru mezi nebem a Zemí a chápán jako propojení božského (vertikální rameno) a lidského (horizontální rameno) světa, stal se symbolem věčnosti. Dnes je kříž nejdůležitějším symbolem křesťanství, protože Kristus, Boží Syn, byl odsouzen ke smrti ukřižováním. Trest ukřižování patřil k trestům výjimečně krutým a ponižujícím, na kříži končili ti, kteří si zasloužili pohrdání.
Kříž má řadu podob, ve tvaru písmena T, X (tzv. kříž sv. Ondřeje), rovnoramenný kříž řecký, klasický křesťanský kříž s delší spodní částí označovaný jako latinský.

Velikonoční oheň

Tak jako jarní slunce znamená vítězství nad zimou, procitnutí po dlouhém studeném čase, stejně takový je příchod Ježíše o Velikonocích.
Zapálení svatého velikonočního ohně je pro křesťany o Velikonocích centrální událostí.
Oheň se zapaluje a světí na začátku liturgie na Bílou sobotu při obřadech Velké noci (ze soboty na neděli)
Od velikonočního ohně se zapálí velikonoční svíce, která se potom ve slavnostním průvodu a za třikrát opakovaného zpěvu "Světlo Kristovo" vnese do temného kostela.

Velikonoční svíce

Svíce je důležitým symbolem ve všech kulturách, světlo je chápáno jako znamení života. Velikonoční svíce a slavnost světla na počátku liturgie Vzkříšení o Veliké noci má své kořeny v tradici prvotní církve, kdy se velikonoční noc rozzařovala světlem mnoha svícemi.
Velikonoční svíce symbolizuje Zmrtvýchvstalého Krista, který zvítězil nad smrtí.
Podle staré tradice se svíce zapaluje od posvěceného ohně na počátku liturgie konající se v noci z Bílé soboty na neděli, v níž vstal z mrtvých Kristus. Tato slavnost Vzkříšení se zahajuje vnesením zapálené svíce do úplně tmavého, zhasnutého kostela. Tak si křesťané připomínají, jakým zásadním obratem je Kristovo vzkříšení, noc, která se proměňuje v den. Zapalují si své svíce od tohoto paškálu, čímž naznačují, jak i oni byli Kristem ovlivněni, "zapáleni". Tím se celý kostel prozáří světlem.
Společenství věřících vítá svíci se zpěvem "Světlo Kristovo", "Chvála Tobě, Pane" a zpívá Exultet (píseň chvály z 1. století) - tento význam je ještě podtržen tím, že se zapálená svíce ponořuje do vody, která se posvěcuje na křestní vodu a zapaluje se od ní také křestní svíce.

Foto: Profimedia

Autor:Michy