Sklízíme a zavařujeme broskve

28223×

Každý z nás již jistě slyšel přirovnání: "Ty máš tvářičky jako broskvičky". A právě nyní přichází čas dozrávání tohoto sladkého a jemně chlupatého ovoce. A pokud se ho urodí více, nabízím několik rad na jeho zpracování.

Zdravá kuchyněSladká kuchyněPraktické radyZavařování a konzervace potravinOvoceVitamíny a minerályŠkola vařeníZdraví a dietyChutěRady

Sladké broskve

Broskve se původně začaly pěstovat v Číně už před 4 tisíci lety. Broskev patří mezi peckovice a roste na stromu broskvoň obecná. Sladká dužnina světle oranžové barvy je schovaná ve slupce narůžovělé až načervenalé barvy. Barva dužniny a slupky je závislá na obsahu přírodního barviva (karotenu), který chrání plod před sluncem. Slupka broskve je chráněna drobným chmýřím, proto se říká, že broskve jsou chlupaté. Plod má většinou tvar nepravidelné koule, která je rozdělena viditelnou rýhou na dvě půlky a uvnitř skrývá pecku. Broskve dělíme na dvě skupiny, a to oddělitelné od pecky a neoddělitelné od pecky. Podle doby zrání se broskve dělí na rané, středně rané a pozdní.

Vitamíny z broskví

Broskev obsahuje až 88% vody a pouze 9% cukrů. Broskev obsahuje celou škálu minerálů - draslík, vápník, sodík, železo, zinek či hořčík a niacin, jenž pozitivně působí na duševní pohodu člověka. Z vitamínů v broskvích najdeme provitamin A, vitamin C a vitamin B3. Konzumace broskví blahodárně působí na trávící soustavu a díky kyselině listové mají i lehce projímací účinek.

Kuchyňské zpracování broskví

Dozrálé broskve jsou nejlahodnější ihned po utržení. Broskve se ovšem trhají ještě ne zcela zralé, aby cestou ke konečnému spotřebiteli dozrály a byly krásně měkké, ne však rozměklé a na dotek blátivé. Nezralé plody se nechávají dozrát za pokojové teploty. Zralé plody můžeme skladovat maximálně po dobu 3 dnů v chladničce. Broskve nejsou vhodným ovocem ke zmrazování.

Broskve se v teplé kuchyni velmi často kombinují s drůbežím masem, kdy se nakrájené na plátky podávají na mase, případně se na posledních 5 minut prohřívají s pokrmem. Z broskví můžeme také připravit studenou ovocnou polévku nebo teplou omáčku.

Z nakrájených broskví se připravují výtečné marmelády, džemy i kompoty. Broskví se využívá jako příchuti do minerálek, limonád i čajů. Čerstvé broskve nádherně doplní zmrzlinový pohár nebo ozdobí sladký dezert či ovocný dort. Broskve, ať čerstvé či kompotované, se hojně využívají při pečení buchet, koláčů i bublanin.

Broskvovo - malinová marmeláda DIA

Broskve opláchneme, podle potřeby oloupeme, vypeckujeme, nakrájíme na menší kousky a rozmixujeme (600g). Maliny (200g - můžeme použít i mražené) jemně opláchneme a zbavíme nečistot. Ovoce dáme do většího hrnce a promícháme s dietním želírovacím cukrem (1 balení na 700g ovoce). Směs za stálého míchání uvedeme do varu, zmírníme plamen a 3 minuty provaříme. Ještě horkou marmeládu plníme do předehřátých (nejlépe šroubovacích) skleniček a ihned zavíčkujeme. Broskvovo-malinovou marmeládu DIA zabalíme do deky a necháme do druhého dne pozvolna vychladnout.

Broskvová omáčka

250g zavařených broskví zalijeme vodou smíchanou s bílým vínem (125ml + 125ml) a rozvaříme je se 2 - 3 lžícemi cukru krupice. 1 lžičku solamylu rozmícháme v trošce vody na kašičku, přilijeme ji do omáčky a necháme přejít varem. Můžeme použít i čerstvé broskve, ale v tom případě je musíme déle vařit. Tato omáčka výborně doplní restovaná (kuřecí) játra, případně i zvěřinu.

Doufám, že vám mé broskvové recepty zachutnají. Mnoho dalších (i včetně fotografií) naleznete na hlavní stránce.

Foto: Pixmac.cz

Autor:Renata Hřebíčková