Rozmarýn: Voňavá bylinka pro zdraví i na vaření

1894×

Silná a peprná vůně čerstvého rozmarýnu, s náznakem kafru a borovice, je nezaměnitelná. Rozmarýn lékařský je dřevnatou stálezelenou trvalkou, která natolik zimovzdorná, že se k pěstování hodí i do těch nejchladnějších oblastí. Bývá základem směsi provensálského koření a velmi dobře se kombinuje i s jinými bylinkami, sladkými i slanými pokrmy. Pojďme si o rozmarýnu říci více a naučme se jej správně používat při vaření.

Zdravá kuchyněKoření a bylinkyDruhy pokrmůRadyReceptOnline kuchařka

Rozmarýn jako chuťově výrazná bylinka

Rozmarýn je vonnou bylinkou, z jejíž rostliny užíváme drobné jehlicovité listy, snítky, stonky i drobné květy. Listy rozmarýnu bývají často tuhé, proto je lepší je před přidáním do jídel nasekat nadrobno. Po rozkrájení z listů postupně vyprchává typická pryskyřičná a mírně nahořklá vůně. Květy chutnají mnohem jemněji než listy, po jejich konzumaci nepřetrvává tolik dřevnatá a svíravá pachuť.

Sazenice rozmarýnu nakupujeme v zahradnictví či pěstujeme z řízků. V lepších supermarketech získáme čerstvé snítky, které nám v lednici zabalené ve vlhkém ubrousku, zafreshované či ve sklenici s vodou vydrží několik dní. Ze semínek se rozmarýn pěstuje obtížně, pokud nám jde o rozmnožení, mnohem snadnější cestou je řízkování. Pro pěstování rozmarýn potřebuje lehkou propustnou půdu a dostatek slunečního svitu. Listy a větévky lze řezat po celý rok.

Co se týče zdraví, vhodný je zvláště při revmatismu, kašli, astmatu, nespavosti a migréně. Je známý i svým příznivým účinkem na podporu funkčnosti jater a podporu trávení. Používá se jako dezinfekční ústní voda pro výplach ústní dutiny, pomáhá od ucpaného nosu.

Jak rozmarýn využít v kuchyni a při vaření

Chuť rozmarýnu je velmi silná, snadno nevyprchá a zůstane intenzivní i po dlouhém vaření. Celé snítky jsou skvělé k použití do marinád na jehněčí a drůbeží maso, takto naložené maso po opékání na rožni získá jemnou uzenou příchuť. Starší a silnější stonky mohou posloužit také k napichování místo jehlic či špejlí. Mladými výhony se dochucuje olej, zejména ten olivový. Bývá součástí i nejrůznějších druhů chleba, jeho chuť sluší zejména italskému pečivu (focaccia, ciabatta apod.).

Focaccia s rajčaty

(doba přípravy 90 min)

ZDROJ: Archiv

Užití rozmarýnu je typické i pro sladké pokrmy, nalezneme jím dochucené sušenky, mléčné dezerty a velmi sluší limonádám a letním nápojům, které se připravují z rozmarýnového výluhu. Nasladko chutná zejména s meruňkami a pomeranči.

Výborně si chuťově rozumí s lilkem, čočkou, houbami, bramborami, zelím, ale také s vejci, rybami, jehněčím, drůbežím, telecím a králičím masem. Hodí se ke smetanovým sýrům a červenému vínu.

Rozmarýn se dobře kombinuje i s jinými bylinkami, zejména s pažitkou, bobkovým listem, levandulí, mátou, česnekem, oreganem, šalvějí, petrželí, saturejkou a tymiánem.

Rozmarýn základem provensálského koření

Rozmarýn je součástí proměnlivé bylinkové směsi herbes de Provence. Tato směs je neoddělitelnou součástí pokrmů z masa, zvěřiny, zeleniny (zejména rajčat a kořenové zeleniny), a to v čerstvém, nebo sušeném stavu.

Recept na sušené domácí provensálské koření

Budeme potřebovat 3 lžíce sušeného tymiánu, 2 lžíce sušené majoránky, 1 lžičku sušeného rozmarýnu, 1 lžíci sušené saturejky a 1 lžičku sušených levandulových květů (lze vynechat).

Všechny uvedené bylinky rozemněme nebo umeleme a nasypeme do vzduchotěsné uzavíratelné sklenice, aby si provensálské koření uchovalou svou krásnou typickou vůni.