Po durainu a mangustanu si představme další ze zástupců východoasijského ovoce.
Toto ovoce pochází z jihovýchodní Asie. Zde se nejvíce pěstuje ve vrchovinách v Thajsku, Malajsii a Indonésii. Postupně se rozšířilo do tropických oblastí prakticky po celém světě. Ideální je pro pěstování rambutanu celoroční teplota okolo 25 °C a vlhkost 80%. Ovoce roste až na 20 metrů vysokých, stále zelených stromech. Po zhruba třech letech se pěstitel dočká první sklizně. Dvakrát ročně, vždy v červnu a prosinci, se strom obalí hrozny z malých kulatých či oválných plodů, kterých je na jednom stromě i 5000. Plody rambutanu poznáme podle charakteristické červené slupky, jejíž celý povrch je kryt až 2 centimetry dlouhými vlásky.
Z plodů se konzumuje bíle zbarvená dužnina, v níž se nachází jedno velké semeno. Ke konzumentům by se tato exotická pochoutka měla dostat do 3 dnů po sklizni, zabalí- li se do ochranné atmosféry, vydrží v chladu zhruba dva týdny a není tudíž problém s transportem do vzdálenějších končin světa. Ovoce rambutan se jí syrové i konzervované do kompotů a džemů. Semena se dají jíst, ale až po upražení. Častěji však najdou své uplatnění při výrobě olejů a kosmetických přípravků.
Z medicínského hlediska se věří v schopnost rambutanu mírnit průjem, bolesti hlavy. Rambutan prý snižuje i horečku. Dokonce prý funguje proti vnitřním parazitům.
Rambutan tvoří z 80% voda. Dále obsahuje spíše zanedbatelné množství živin, z nichž stojí za zmínku pouze vitamín C, jehož je ve 100 g ovoce - 30 mg.
Drobné ovoce o velikosti třešně pochází taktéž z jihovýchodní Asie. Roste na stále zelených asi 10 metrů vysokých stromech, které mají až 14 metrů širokou korunu. Skořápka plodů má oranžovou, později až hnědou barvu. Pod slupkou se skrývá bílá, průsvitná dužnina a jedno černé semeno.
Ročně se z jednoho stromu sklidí přibližně 2 metráky ovoce, dobré roky jsou však obvykle střídány s horšími a sklizeň longanu je nižší. Do karet longanu nehraje ani období sklizně. Polovina srpna, kdy dozrává, je v Indočíně obdobím tajfunů a monzunových lijáků, čímž se komplikuje česání ovoce i jeho transport. Ihned po očesání se pro udržení čerstvosti longany prudce schladí v ledové vodě, dále se skladují při teplotě do 7,5 °C a vlhkosti okolo 90%, důležité je zejména zabránit vysoušení ovoce.
Longan se pro svou zvláštní sladkokyselou chuť používá jak do slaných, tak i do sladkých jídel, jí se též samotný. V Číně se do pokrmů nejčastěji přidávají sušené plody. Daleko většího využití však longan nachází v tradiční čínské medicíně. Čínští léčitelé longanu přisuzují uklidňující účinky na trávicí trakt, zejména při otravách způsobených zkaženými potravinami. Semena se používají při výrobě mýdel a šamponů.
Ochutnali jste v jihovýchodní Asii nějaké netradiční ovoce? Chtěli byste se o něm dozvědět více?
Foto: Profimedia
Autor:Sarkak
Centrum.cz|Atlas.cz Economia 1999 - 2025. Všechna práva vyhrazena