Toto drobné, sladké ovoce patří mezi jedno z mála, které ještě roste ve volné přírodě a díky němuž si můžeme dopřát lahodné občerstvení třeba při procházkách lesem.
Jak dokládají archeologické vykopávky, maliny znali již lidé v neolitu. Pěstovat se však začaly až v 16. století. Dnes jsou oblíbeným ovocným keřem řady zahrádkářů. Existuje mnoho druhů tohoto ovoce, ale mezi nejznámější jich řadíme asi 12 s různými zeměmi původu, jako jsou například: Bulharsko, USA, Kanada, Norsko, Švýcarsko, Anglie a Česká republika. U nás je to vyšlechtěná odrůda s názvem Granát, povolena od roku 1982, která naštěstí není náročná na klimatické podmínky.
Maliny se vyskytují na slunných stráních, holinách a na okrajích lesů. Na malinách si můžeme pochutnat jak v nížinách, tak i poměrně vysoko v horách. V tomto hledisku je maliník hodně přizpůsobivý. Pouze má rád vlhčí půdu. Maliny obsahují okolo 13% jednoduchých cukrů, z minerálních látek pak hodně vápníku, hořčíku, fosforu, železa, draslíku, mnoho vitamínu C, karoten a vitamíny skupiny B, dále kyselinu jablečnou, vinnou, citrónovou, mravenčí, salicylovou, glykosidy. Také obsahují poměrně mnoho pektinu, tříslovin a rostlinná barviva. Pecičky obsahují 16 % žlutozeleného oleje.
Obsah kyseliny salicylové je prospěšný při horečnatých onemocněních (snižuje horečku zvláště u malých dětí). Maliny jsou žlučopudné a močopudné, takže se doporučují při revmatismu a některých ledvinových a jaterních chorobách. Vitamin A je přírodním léčebným prostředkem při očních potížích a poruchách vidění. Už ve staré čínské medicíně byly maliny využívány proti šerosleposti. Maliny zlepšují přísun výživných látek. Vysoká, koncentrace rutinu (vitaminu P) zpevňuje cévy v oku.
Kromě toho obsahují maliny dostatek biotinu, transportujícího síru, stejně důležitou pro lesk a hustotu vlasů i pro pružnost pleti. Dále působí protizánětlivě a močopudně, odbourávají cholesterol a příznivě působí při anémiích. Pomáhají při nachlazení a snižují vysoký krevní tlak.
U malin ovšem nevyužíváme pouze plody, ale velký přínos pro zdraví mají i listy maliníku. Lze je použít zejména ke kloktání při zánětech dutiny ústní a pro potírání při chronických kožních chorobách. Působí též srážlivě a protiprůjmově. Malinové listí se odedávna sbíralo na čaj. Nejlepší období pro sběr listů maliníku je květen. Při sušení je třeba dbát na to, aby se nezměnila barva listů. V případě, že se to nepovede, počítejte s nižším obsahem účinných látek.
Usušené listy je třeba uchovávat v dobře uzavřené nádobě, která je chráněna před světlem. Listy obsahují třísloviny, flavony a organické kyseliny, z nichž nejhojněji je zastoupena kyselina citronová, dále značné množství vitaminu C, cukry, stopy silice a řadu dalších látek.
A co maliny v kuchyni? Jsou nejlepší čerstvé a konzumované hned po natrhání, například se smetanou, v pudinkovém poháru nebo třeba dezertech. Pro zapamatování jejich chuti a aroma až do zimy, je však můžeme rovněž konzervovat. Vaříme z nich džem, marmeládu, sirup, kompot, ale i víno nebo pálenku. Kromě toho maliny sušíme a zmrazujeme. Zajímavostí je, že z plodů malin se vyrábí například Kofola a jiné nealkoholické nápoje.
Nepečený smetanový dort
(doba přípravy 20 min )
Anglický dezert
(doba přípravy 35 min )
Čokoládová pěna s malinovou omáčkou
(doba přípravy 45 min )
Malinová smetanová zmrzlina
(doba přípravy 2 h 40 min )
Kokosová panna cotta s malinovým přelivem krok za krokem
Lehký a osvěžující dezert ve veganské alternativě.
Skvěle vypadá i chutná: Veganský nepečený dort s malinami krok za krokem
Vynikající osvěžující dort, který je ideální do teplého počasí. Navíc je veganský a při přípravě nemusíte zapnout ani troubu. Krok za krokem vám ukážeme, jak ho připravit.
Foto: Profimedia.cz
Autor:admin_vareni
Centrum.cz|Atlas.cz Economia 1999 - 2025. Všechna práva vyhrazena