Tučné rybí maso obsahuje dále provitamín A a vitamín D, které jsou obsaženy v játrech a mase tučných mořských ryb.
Proč jíst rybí maso?
Rybí maso je velmi lehce stravitelné. Výjimkou jsou ryby tučné, jako úhoř, losos a tuňák. Na stravitelnost má však v nemalé míře vliv kuchyňská úprava. Nejlehčeji stravitelné jsou ryby vařené a ryby zbavené kůže. Nejhůře stravitelná je pak ryba smažená. K přednostem rybího masa patří i jeho jemnost a chutnost. Na jeho jakost má vliv především prostředí, v kterém ryba žije, její stáří a doba tření.
Několik rad pro začátek
Nevýhodou rybího masa je, že po zabití velmi rychle podléhá zkáze. Nejdříve se rozkládají vnitřnosti, žábry a kůže. Proto zabitou rybu ihned vyvrhneme, odstraníme ploutve a žábry a maso co nejdříve upravíme.
Bahnitou příchuť rybího masa odstraníme, necháme-li živou rybu před zabitím 2-3 dny v čerstvé pramenité vodě. Chceme-li rybu před zabitím v domácnosti uchovat živou, dbáme, aby měla dostatečné množství čerstvé vody. Vodu alespoň ráno a večer vyměníme. Krmit rybu není třeba.
Koupíme-li rybu zabitou a chceme zjistit, zda je čerstvá, podíváme se, má-li lesklou kůži, jasně vypoulené oči, pevné a pružné maso na břiše, kosti a šupiny pevně zasazené a jasně červené žábry a soudržné vnitřnosti.
Je třeba dávat pozor:
- Ryba před delší dobou zabitá má zakalené oči a vybledlé žábry.
- Ryba leklá má křečovitě otevřená ústa a skřele.
- Ryba zkažená a v rozkladu má zapadlé oči, rohovky potažené slizem, který páchne, rozměklé vnitřnosti a žábry prostoupené páchnoucím slizem, šupiny a kosti uvolněné, maso změklé.
Příprava ryb - čištění a kuchání
Čištění a kuchání ryb je činnost, kterou se vyplatí zvládnout. Pokud ji dobře zvládneme, zjednodušíme si tak další práci a předejdeme ztrátám zdravého rybího masa. Do této přípravy ryb před další úpravou patří především odstranění šupin, ploutví a vnitřností. Někdy odstraňujeme také kůži, zejména u ryb, které mají kůži tužší a vadila by nám při dalším zpracování masa (mletí).
Kuchání ryb
Rybu položíme na prkénko břichem na pravou stranu. Přidržíme přes utěrku za ocas a pomocí ostrého špičatého nože nařízneme břicho od řitního otvoru až k hlavě. Pak rukou uvolníme vnitřnosti a opatrně vyjmeme. Dáváme pozor, abychom nepoškodili žlučník. Mlíčí, jikry a tuk oddělíme a ponecháme pro další zpracování v kuchyni. Pokud se stane, že žlučník praskne, rybu ihned pečlivě opláchneme silným proudem studené vody. Pokud maso zůstane nažloutlé a hořké, musíme je odříznout.
Odstranění šupin
Šupiny odstraníme nejlépe škrábáním - nožem nebo speciální škrabkou.
Rybu položíme na prkénko a přes utěrku přidržíme za ocas. Pokud jsou šupiny lehce odstranitelné (u ryb, jako jsou treska, kapr, cejn, plotice), seškrábeme je nožem (škrabkou) směrem od ocasu k hlavě.
Ryby s drobnými šupinami vrostlými do kůže (lín, okoun) opláchneme teplou vodou nebo rybu do horké vody na okamžik ponoříme. Sliz, kterým je ryba potažená, zbělá a lehce jej odstraníme se šupinami nožem nebo škrabkou.
Ryby s hustými šupinami silně přiléhajícími ke kůži (štika, losos) oholíme ostrým nožem. Šupiny odstraňujeme ostrým nožem v pruzích směrem od ocasu k hlavě, spolu s tenkou vrstvou kůže. Rybu očistíme nejprve z jedné strany, potom z druhé, pak čistíme hřbet, břicho a nakonec ji opláchneme.
Ryby se silnou a tvrdou kůží (úhoř, štika) zbavíme šupin spolu s kůží. Dáme rybu do svislé polohy, nařízneme kůži kolem hlavy a pak ji oddělujeme od masa a stahujeme až k ocasu. Ocasní ploutev a ocas odstraníme spolu s kůží.
Mladé ryby kůže nezbavujeme vůbec. Stahujeme pouze ryby staré, velké a ty, které mají kůži opravdu velmi silnou a tím i těžce stravitelnou.
Máte tipy, jak stáhnout a vykuchat ryby? Podělte se o ně s námi v diskuzi pod článkem.
Foto:
Profimedia.cz