Mléko, lepek, vejce, sója a ořechy - to jsou nejčastější potravinové alergeny, na něž je třeba dávat pozor. Jak postupovat při odhalení alergických reakcí? Pomůže eliminační dieta?
Alergie je stav přecitlivělosti člověka na určitou látku, původem jsou tzv. alergeny, nepatrné částečky obsažené v jídle, které tělo vnímá jako cizí a škodlivé. Po požití takovéto látky začne tělo reagovat uvolněním protilátek do krve nebo tkání. Alergické reakce jsou často spojeny s vyplavením mediátorů, jakým je například histamin. Následkem uvolnění mediátorů je spuštění spousty reakcí (senná rýma, kýchání, otékání, ekzém, dýchací potíže apod.) a narušení funkce některých orgánů.
Alergické reakce na jídlo mohou zasáhnout všechny části těla s nejrůznějšími projevy. U silných alergických reakcí neboli anafylaxí dochází k extrémním reakcím na určitý antigen. Zabránit nejhoršímu dokáže obvykle rychle aplikovaná injekce adrenalinu. Vyhnout takové reakci se dá pouze tím, že se dotyčný potravinám obsahující alergen důsledně vyhýbá. Alergie může vypuknout v jakémkoli věku, vnímavost a reakce na určité potraviny se během života mění, zejména pokud jsou jejich zdrojem stravovací návyky.
O nesnášenlivosti potravin hovoříme ve chvíli, kdy organismus určité jídlo odmítá, ale testy na možnou alergii jsou negativní. Nesnášenlivost potravin je velmi rozporuplným jevem a v častých případech se její příčinu nedaří určit. Například lidé trpící nesnášenlivostí lepku mají narušenou schopnost vstřebávání živin, protože lepek ničí výstelku tenkého střeva. Lidé s nesnášenlivostí laktózy pro změnu postrádají schopnost vytvářet enzym laktázu, a tak tělo není schopno dobře zpracovat požité mléko.
Základním terapeutickým prostředkem klasické medicíny jsou antihistaminika, jde o léčiva, která potlačí příznaky a znesnadní uvolňování histaminu, případně zabrání navazání na specifické receptory spouštějící alergickou reakci. Výsledkem je, že po průniku alergenu do organismu dojde k vytvoření protilátek.
Ovšem před podáváním léků se vyplatí vyzkoušet úpravu jídelníčku, eleminační dietu a podání homeopatik. Můžeme si pomoci také pitím bylinkových odvarů a čajů.
Eliminační dieta, jak z názvu vyplývá, znamená striktní vynechání podezřelé potraviny. Po pár týdnech ji po troškách zařazujeme (za důsledného pozorování reakcí našeho těla) znovu do jídelníčku. Eliminační dieta je nejlevnější, nejjednodušší a nejefektivnější diagnostickou i terapeutickou metodou, jak otestovat vlastní tělo na jakokouliv potravinovou nesnášenlivost.
Nejen alergici by měli do svého jídelníčku zařazovat zejména potraviny chemicky nevylepšované a neošetřované - v co nejpřirozenější podobě. Zvlášť nevhodný je obsah látek jako glutamát sodný, benzal-dehyd, BHT-BHA, benzoáty, vanilin a máslová žluť.
Tělu naopak pomůžeme fytoterapií, to znamená podáváním usušených léčivých rostlin. Na "léčbu" alergií a nesnášenlivostí potravin touto cestou se podrobně podíváme v příštím článku.
Mezi nebezpečná jídla řadíme jakékoli mléčné výrobky jako mléko, smetana, máslo, sýry, jogurty, zmrzliny a další.
Mouka, ječmen, žito, oves, chléb, pečivo, sušenky, pivo, polévky v konzervě, bujony v kostce, potravinářské výrobky s obsahem strouhanky a hydrolizovanou rostlinnou bílkovinou. Všem těmto potravinám bychom se měli obloukem vyhnout.
Nepříjemné reakce se dostavují zejména po požití bílku. Vynechat bychom měli majonézu, dezertní pěny, zmrzliny, dorty, sněhové cukroví a vše, co bílek obsahuje.
Mezi nebezpečná jídla patří uzené ryby (sleď, losos, makrela, treska). Z čerstvých ryb a plodů moře bychom měli vynechat tresku, mořský jazyk, korýše a mlže.
Které ořechy jsou silně alergenní? Zejména arašidy (burské oříšky), vlašské ořechy, kešu a pekanové ořechy. Vynechat bychom měli jakékoli ořechové oleje.
Sójová omáčka, sójová mouka, sójové mléko, sójový sýr (tofu), sójový olej, kondenzované polévky.
Foto: Sxc.hu
Autor:Michy
Centrum.cz|Atlas.cz Economia 1999 - 2024. Všechna práva vyhrazena