ZDROJ: Archiv

Pivo, tekutý chléb

13538×

Takto se někteří lidé mluví o pivu. Jak je to vůbec s napojem v jehož konzumaci jsou Češi na předních místech? Jak se vyrábí a z čeho? To Vám přiblíží následující článek.

Nápoje

Co je to pivo

Podle předpisů ČR, § 11 písm. a/ vyhlášky č. 335/1997 Sb., pěnivý nápoj vyrobený zkvašením mladiny připravené ze sladu, vody, neupraveného chmele, upraveného chmele nebo chmelových produktů, který vedle kvasným procesem vzniklého alkoholu (ethanolu) a oxidu uhličitého obsahuje i určité množství neprokvašeného extraktu.

Charakteristika

Pivo není jen tradičním českým nápojem. Patří mezi nízkoalkoholické nápoje, takže je velmi oblíbené v nejrůznějších státech světa. Pivo obsahuje asi 30 - 50 g alkoholu v litru. Je v něm však ukryto téměř 2000 dalších látek. Jsou v něm zastoupeny sacharidy, hořké látky chmele, bílkoviny, oxid uhličitý, polyfenolové sloučeniny, vitaminy a minerální látky. Nemalou významnost mají v pivu minerály. Důležité jsou především draslík a sodík, následně vápník, fosfor, křemík a hořčík. Nejvýznamnější jsou však vitamíny řady B.

Historie piva

Základ vaření piva je celá staletí stejný, jen se postupem času zdokonaloval spolu s vývojem lidstva. Ruční a řemeslnou výrobu nahradila v 19. století průmyslová výroba. První zmínky o vaření kvašeného nápoje jsou datovány kolem rokem 4000 před n. l. v Mezopotámii. Z Babylonu se znalost vaření piva přenesla do oblasti Kavkazu a odtud do západní Evropy. První písemná zmínka o pivu v Čechách pochází z 10. století, kdy roku 1088 král Vratislav II. vydal nadační listinu, která obsahovala mimo jiné i přidělení kapitule desátku chmele, aby mohla vyšehradská kapitula vařit pivo. V těchto dobách vařily ženy v každé "lepší"domácnosti pro přípravu omáček, polévek a kaší. Později však byly v rámci rozvoje pivovarnictví udělení várečného práva řadě královských měst. Kvalitu piva určovaly sladovnické cechy. Toto právo bylo zrušeno roku 1788. Velkou katastrofou pro české pivovarnictví byla 2. světová válka. Po ní byla většina pivovarů uzavřena nebo již neobnovila svůj provoz. Během let byl pivovarský průmysl zestátněn.

Jak se pivo vaří

Mezi suroviny potřebné k výrobě piva patří slad, chmel a voda. Někdy se slad nazývá duší piva, protože udává jeho barvu a chuť.

Slad

Nejprve se nechá ječmen odležet. To trvá asi šest týdnů. Pak se uloží do vody na 2 - 3 dny. Ten pak vyklíčí, přičemž se několikrát převrací. Světlý slad získáme tak, že až má ječmen délku klíčku tři čtvrtiny své délky. Pak se začne sušit v prostředí, které má teplotu kolem 80 °C. Tmavý slad se na rozdíl od světlého nechá klíček dorůst celé délky zrna. Suší se v prostředí, které má teplotu kolem 105 °C. Po tom, co se ječmen vysuší, odstraní se kořínky a klíčky. Opět se slad nechá ležet na sladové pudě asi šest týdnů. Takto připravený se zbaví prachu a rozemele se. V nádobě, která je vyhřívaná parou za stálého míchání vzniká sladina, která se pročisťuje přes nerozpuštěné části, říká se jim mláto. Tímto procesem vznikne mladina, která se následně zchladí na teplotu 5 - 10°C nebo 15 - 25 °C.

Kvašení

V otevřených kvasných kádích, která jsou plné zchlazené mladiny, do které se přidávají pivovarské kvasnice. Kvašení probíhá v 7 sedmi až dvanácti dnech, přičemž záleží na teplotě. Doba určuje stupňovitost piva. Po ukončení tohoto procesu se vše co bylo v kádi ochladí na 5 - 7°C , pivo se nalije do sudů a dá se do ležáckého sklepa.

Dokvašování a zrání piva

Dokvašování a následné zrání je pomalé zkvašování zbylých cukrů. Cílem procesu je nasycení piva oxidem uhličitým a také získání chuťové vyrovnanosti. K dokvašování a zrání pivo potřebuje 1- 3 měsíce podle typu a tradice piva. Většinou se teplota pohybuje kolem 0 °C. Pak se pivo filtruje pomocí křemeliny, by mělo jasnou barvu. Dále se přečerpá do přetlačných tanků a může se stáčet do daného obalu - láhve, sudy nebo plechovky

Rozdělení a značení piv

Piva můžeme dělit podle vzhledu, množství alkoholu - stupňů, kde 1° udává procento zkvašeného cukru. A samozřejmě nesmíme zapomenout na ležáky, které jsou charakterističtější svou barvou a chutí. Piva je také rozdělit podle složení - ječmenná, kvasnicová a jiná. Dle výroby se dělí na spodně a svrchně kvašená. Dnes se již pivo neznačí stupni (10stupňové), ale obsahem extraktu původní mladiny, ten se udává v procentech hmotnostních a značí se EPM (12% pivo). Pozor nejsou to procenta alkoholu. Ty by se u tohoto piva pohybovaly kolem 4 - 5%.

Zdanění piva

Mnohé z nás jistě zajímá, kolik přispíváme do státní pokladny pitím tohoto moku. Dle zákona není povinna danit výrobu piva osoba, která vaří pivo pro osobní potřebu do 200 litrů za rok, neprodává jej a dělá oznámení celnímu úřadu. Spotřební daň 1 hektolitru (a celého procenta původní mladiny) a činí 24 Kč. Kromě spotřební daně se také platí DPH.

Jak působí na naše tělo

Kromě toho, že je v pivě obsažen alkohol a většina dospělých ví, jak působí. Pivo je však také zdrojem energie, avšak neobsahuje cholesterol ani tuky. Obsahuje vitamíny B řady a další výše uvedené minerály včetně balastních látek podporujících trávení. U mnoha studiích se můžeme dočíst, že pít pivo v přiměřeném množství je blahodárné. Odborníci doporučují 2 dl piva po hlavním jídle, kvůli podpoře trávení. Pro osoby na dietách je však nevhodné kvůli vysoké energetické hodnotě. Co vy a pivo? Jakému pivu dáváte přednost? Foto: Profimedia.cz

Autor:admin_vareni