V těchto dnech na svých zahrádkách sbíráme krásné sytě červené a voňavé plody - jahody. Abychom měli sklizeň co největší, a aby jahody byly co nejzdravější, je potřeba se o rostliny také dobře starat.
Před počátkem kvetení jsme jahody přihnojili dávkou hnojiv a dokončili kultivaci - pletí a mělké okopávání. Až do doby sklizně plevele už jen ručně vytrháváme.
Podle potřeby v době květu a po odkvětu 2 - 3x týdně konví či hadicí rostliny zavlažujeme. Každodenní zavlažování a zejména plošný postřik vytvářejí příznivé podmínky pro hromadné napadení porostů jahodníků botrytidou. Tam, kde je to možné, používáme pro zavlažování říční, rybniční nebo dešťovou vodu. Vhodná je i voda ohřátá vzduchem ze zásobních nádob. Při použití vody studené zavlažujeme za horkých letních dnů raději zrána, kdy jsou rozdíly mezi teplotou vody a vzduchu nejmenší.
Nejradostnější prací je samozřejmě sklizeň. Ale i ta má svá pravidla: Kromě zralých plodů "sklízíme" i ty se sebemenšími hnědými skvrnami, ze kterých se infekce může šířit na ostatní zdravé plody. Napadené plody odkládáme do popelnic nebo je zakopeme na odlehlém místě. Nikdy je nedáváme do kompostu, protože zárodky botrytidy přetrvávají i několik let v půdě. Po sklizni je potřeba porostům jahod dále se věnovat. U jahodníku se vytvářejí základy květů pro příští sklizeň a před příchodem zimy narůstají nové listy, se kterými jahodník přezimuje. Proto po sklizni opět přihnojíme, ušlapaná místa mezi jahodníky hlouběji nakypříme a chceme-li od silných matečných rostlin vypěstovat sadbu, vylepšíme zem v okolí těchto rostlin pro lepší zakořenění sazenic kompostem nebo rašelinou.
Pro přímou konzumaci je nejvhodnější sklízet jahody večer, kdy jsou sladké a aromatické. Pro přepravu je vhodné jahody sbírat ráno, kdy jsou pevné a těžší.
Jestliže chceme listy ořezat, pak je to vhodné jen tehdy, když jsou porosty napadeny houbovými chorobami listů. Větší část nemocných listů se odstraní a nově vyrůstající listy již nejsou napadeny. Při pozdním seříznutí listů však pozor - rostliny mohou předčasně kvést a tím se sníží násada květů v příštím roce. I po sklizni rostliny podle potřeby zavlažujeme. Před příchodem zimy je hlouběji okopáme a na zimu opět rozhozem "naširoko" pohnojíme dobrým kompostem.
Nejen po letní, ale i po podzimní výsadbě udržujeme porosty jahodníku v bezplevelném stavu a podle potřeby je zavlažujeme. Před příchodem zimy pak při hlubší okopávce zem částečně nahrneme k rostlinám u nových i u starších výsadeb. Během zimy - a zejména při příchodu jara - dbáme na to, aby se nám v porostech z tajícího sněhu či zimních dešťů nevytvořily kaluže. Taková místa proto rýhami odvodňujeme. Koncem února (a to třeba i na sníh) přihnojíme průmyslovými hnojivy. Jakmile pomine nebezpečí mrazů, nejlépe za sucha, odrolujeme nebo odřežeme staré listy, které přes zimu uschly, a porosty okopáme. Při každé okopávce přihrnujeme zem k rostlinám tak, aby jejich kořenové krčky byly zakryty zemí a mohl se lépe obnovovat a zvětšovat kořenový systém. Pak už jen protrháváme vyrůstající plevel a čekáme na dobu kvetení.
Foto: Profimedia
Autor:Michy
Centrum.cz|Atlas.cz Economia 1999 - 2025. Všechna práva vyhrazena