U mnoha starých stavení stávaly režné pytle plné krásných plodů ořešáku, kterému se všeobecně říká vlašský. Avšak jeho správný přívlastek je královský.
Buď proto, že byl oblíbeným stromem některých králů či si oblíbili jeho plody, anebo proto, že je skutečně králem mezi ořechy. Králem svou velikostí a krásou koruny a u některých jedinců i krásnými plody.
Pokud i ve vaší blízkosti rostou ještě dnes ořešáky, jistě jejich koruny dávají v letním horku příjemný stín. Stromy dříve plnily ale i jiné důležité úkoly, pro které byly ořešáky tak oblíbené. Chránily střechy stodol a stavení před větrem a kroupami, nepouštěly ke střeše horké a palčivé sluneční paprsky. Uskladňování obilí, sena a mlácení tak probíhalo v příjemnějším prostředí a stínu. Stodola se pak za tuto ochranu odměňovala vodou ze střechy, protože se dříve žlaby nedávaly. Také bývala u stodoly dobrá půda s bohatým podílem humusu vzniklým z plevele. Toto všechno byly také ty podmínky, které ořešák pro svůj růst potřeboval - dostatečná vláha, dobrá půda. Silice ořešáku odpuzuje hmyz, a proto tam, kde rostl ořešák, v létě tolik hmyz neobtěžoval.
Stromy se vysazovaly často na místo, kde nic jiného nerostlo. Do suchých poloh s příliš propustnou zemí a hlubokou hladinou podzemní vody, která nevzlínala. Pak ale také stromy dobře nerostly, plodily až po mnoha letech a ořechy nebyly kvalitní. Ořešák špatně snáší větrná místa. Přesto dnes existují odrůdy, které nevyžadují vyloženě teplé oblasti. Nejvhodnější místo pro jeho pěstování je pod sady a vinohrady, ne v mrazových kotlinách. Dobře se mu daří u kompostů, potoků a řek, kde mu propívá okysličená voda. Má rád dostatek spodní vláhy. Ořešák má silný kůlový kořen, který se prodírá do poměrně velké hloubky. Strom ho potřebuje, upevňuje jeho kmen s těžkou rozložitou korunou v zemi. V době sucha dosahuje často až ke hladině spodní vody, která je ve velké hloubce.
Ořešák, stejně jako líska, nemá rád přesazování. Utrpí totiž "šok z přesazení" - kořeny se dlouho nemohou usadit, přírůstky nebudou téměř žádné a zahrádkář by mohl proto stromek raději (avšak zbytečně) vyhodit. Přesazování lze u jednoročních stromků, pokud je zachovaná kořenová soustava a udrží se pohromadě celý kořenový bal. Chceme-li přesto svůj ořešák, pak je vhodné sehnat si semeno na podnož, přes zimu je uchovat v mírně vlhkém sklepě a na jaře vysadit. Druhý rok mladý stromek na jaře očkovat z roubů vhodné odrůdy (např. mandžuriky), ale až v době, kdy se noční teploty pohybují kolem 10°C a chránit očka ochrannou folií.
Nutriční hodnota ořechů je velká. Zvlášť v dnešní době, kdy spousta lidí sahá po uklidňujících prášcích, pilulkách na spaní. V jednostranné výživě chybí vitamíny řady B, které právě ořechy obsahují. Navíc obsahují také velké množství důležitého fosforu, který příznivě působí na šedou kůru mozkovou, mají hodně bílkovin a neškodných tuků. V našich kuchyních se ořechy používají s velkou oblibou - jsou vhodné do salátů, k masům, do pomazánek i sladkých krémů. Používají se na zdobení ve studené slané i sladké kuchyni, ale nechybí ani jen tak k ochutnání v malých miskách na stolech, doplněných třeba dobrým včelím medem.
Foto: Profimedia
Autor:Michy
Centrum.cz|Atlas.cz Economia 1999 - 2025. Všechna práva vyhrazena