Olivový olej si dnes už nemusíme přivážet z exotické dovolené, pomalu zdomácněl i v našich obchodech. Neznamená to však, že si při jeho výběru všichni bez problémů víme rady.
V zemích, kde se olivový olej vyrábí, si ho lidé mohou obstarat přímo od malých producentů či rodinných podniků. Kvalita je v tomto případě prokázána dlouhodobou zkušeností, kupující mají navíc možnost předem provést ochutnávku.
My to nemáme zdaleka tak pohodlné a jednoduché. Existuje však několik zásad, které by nám měly správný výběr podstatně usnadnit.
Rozeznat pravý olivový olej od falšovaného není tak snadné, jak by se snad mohlo zdát. Někdy je to možné spolehlivě zjistit jen za pomoci laboratorních analýz. V obchodech bychom se však měli spolehnout na to, že kvalita je důsledně kontrolována a oficiálně doložena.
Při nákupu olivového oleje hraje velkou roli již samotný materiál obalu. Extra panenský a panenský olej je prodáván převážně ve skleněných lahvích, které ve spojení s lákavou etiketou působí už samy o sobě atraktivním dojmem. V plastu najdeme spíše olej rafinovaný.
Olivový olej je velmi citlivý na světlo, proto bychom měli dávat přednost lahvím s tmavým zabarvením před průhlednými a světlými. Doma bychom ho pak měli uskladnit na tmavém a chladném místě. Rozhodně ho ponecháme v originální lahvi, přelévání není vhodné s ohledem na zachování původní kvality.
Barva a hustota "tekutého zlata" již tak směrodatná není. Může se totiž velmi lišit v závislosti na podmínkách pěstování a sklizně oliv i způsobu jejich zpracování. Podle barevného odstínu tedy nelze usuzovat na kvalitu oleje.
Označení "Light olive oil" upozorňuje na lehké, svěží zabarvení oleje. Nevypovídá tedy samozřejmě o nižším obsahu tuku, jak jsme zvyklí u jiných výrobků.
Nemusí nám vadit ani případný zákal nebo usazeniny. Vznikají podchlazením oleje během skladování v obchodech a při pokojové teplotě se zase spolehlivě rozpustí.
Údaje na etiketě jsou pro nás nejdůležitějším vodítkem, měli bychom jim tedy věnovat dostatek pozornosti.
V první řadě by nemělo chybět přesné označení druhu oleje, který může být "extra panenský", "panenský" nebo jenom "olivový". Oleje označené jako olivové, "olive oli" nebo "olio d´oliva", bývají směsí olejů, nejčastěji rafinovaného a panenského, a mohou být chemicky upraveny. Informovat by nás o tom měl nápis "Made from refined olive oils".
Prostým vylouhováním zbytků z výroby olivového oleje vzniká olej z pokrutin, zvaný "pomace" nebo "sansa d´oliva". Jistě vás nepřekvapí, že konzumací tohoto druhu oleje neposloužíme ani svým chuťovým buňkám, ani svému zdraví.
Acidita neboli kyselost vypovídá o obsahu volných kyselin, které nepříznivě ovlivňují celkovou kvalitu oleje. Tento číselný údaj je tedy pro nás jednoznačným vodítkem. Najdeme ho u panenských olejů a bývá někdy uveden přímo jako "Ukazatel kvality".
Nejlepší produkty by neměly obsahovat více než pouhé 1 % těchto kyselin. Při aciditě pod 0,3 % můžeme mluvit o vynikajícím oleji.
Nezapomeneme si prohlédnout dobu trvanlivosti, která by neměla být delší než 18 měsíců od data výroby. Olivový olej je poměrně trvanlivý, takže nám v zavřené lahvi po tuto dobu bez problémů vydrží. Po otevření však začne ztrácet svoji výraznou chuť.
Olej se doporučuje spotřebovat v ideálním případě do jednoho roku, nejpozději však do dvou let ode dne plnění.
Zkušenost určitě většinu z nás naučila nedůvěřovat příliš nízké ceně výrobků. V případě olivového oleje to platí dvojnásob a rozhodně bychom neměli váhat připlatit si za kvalitu.
U panenských olejů můžeme jako podezřele nízkou označit cenu pod 100 Kč za půl litru, u rafinovaných olejů je zase zbytečné platit více než 50 Kč za jeden půllitr.
Věříme, že od této chvíle už budete na lahve se zlatozeleným „elixírem života“ pohlížet znaleckým okem a samotný nákup se pro vás stane příjemně snadnou záležitostí.
Foto: Profimedia
Autor:Hana B.
Centrum.cz|Atlas.cz Economia 1999 - 2024. Všechna práva vyhrazena