Praktické rady a zajímavé informace o mléčných produktech a vejcích. Pár tipů, jak vylepšit nedostatky potravin, jak uchovat čerstvost a pěkný vzhled při podávání pokrmů.
Sražené mléko použijeme na omelety a lívance. Jsou dokonale kypřejší a lehčí.
Žádná nepříjemnost - vhoďte do něj kousek suchého dřevěného uhlí a pachuť zmizí. Protože v dnešních domácnostech nemáme tento prostředek po ruce, raději - chceme-li, aby se nám mléko nepřipalovalo (nejspíše při vaření krupicové kaše), dáme do něj kousek čerstvého másla. Také je dobré nádobu před vařeném mléka vypláchnout studenou vodou, nevytírat a nalít mléko, do kterého přidáme kostku cukru. Dáme vařit na mírný plamen.
Vložíme-li do mléka list divokého křenu, mléko nezkysne a zůstane sladké i několik dní.
Do příliš řídkého tvarohu je dobře přidat 1 až 2 lžíce bramborové moučky. Tvaroh se nerozteče a je velmi chutný.
Žádné neštěstí - nastrouhejte do něj trochu vařených brambor. Tvarohu přibude, lépe se spojí a navíc bude jemnější.
Správně má mít tzv. pokojovou teplotu - tedy nikoli vychlazený.
Bylo by škoda sýr vyhodit. Nastrouhaný se může použít nejrůznějším způsobem. Rozetřený s máslem je vydatnou pomazánkou, přisypaný do polévky ji ochutí, rozmíchaný se syrovým vajíčkem vytvoří těstíčko pro obalovaní masových plátků či rybího filé, nasypaný na povrch rizota, špaget či šunkových halušek - nebo jen nových brambor - sýr zpestří pokrm.
Před použitím jej na delší dobu namočíme do mléka nebo čerstvé vody. Bude pak chutnější a čerstvější.
Tvrdé a polotvrdé sýry jsou trvanlivější než měkké, a tučné vydrží déle než hubené. Pro jejich uložení platí všeobecně zásada , že mají být v chladu (asi 10 až 12°C) a v přiměřené vlhkosti , aby ani nevysychaly a neplesnivěly. Měkké sýry je nutno ukládat v chladu a suchu - kolísání teploty jim škodí. Pokud načneme tvrdý sýr, doporučuje se chránit řeznou plochou před vysycháním (ovšem jen kratší dobu) tím, že ji potřeme rostlinným tukem a zakryjeme alobalem.
Sýr také uchováme čerstvý a vláčný, když jej zabalíme do pergamenového papíru, navlhčeným čistým alkoholem (třeba koňakem) nebo do plátěného hadříku navlhčeného vínem.
Naplníme vhodnou nádobu vodou (můžeme do ní přidat lžíci soli) a opatrně do vody vložíme vejce. Čerstvé vejce klesne ke dnu a zůstane tam ležet vodorovně. Čím je vejce starší, tím větší má vzduchovou bublinu a tupým koncem se zvedá z vodorovné plochy. Zkažené vejce vyplave k hladině.
Správně a bez sledování hodin uvaříme vějce naměkko, když je vložíme do studené vody, dáme na plamen a jakmile začne voda vařit, je již vejce naměkko uvařeno.
Někdo radí zabalit vajíčko do hedvábného papíru a dát vařit do slané vody, někdo zase vajíčko opatrně napíchne špendlíkem ( na dvou místech ) - to platí hlavně u nakládaných vajec. A když je ta smůla a vajíčko prasklo, rychle do vody přidáme sůl, aby vajíčko nevyteklo.
Jednoduše vejce zapícháme do mouky a uložíme je ve spíži na vzdušném místě.
Kápneme- li na vařený bílek trochu citronové šťávy, zůstane pěkně bílý a nemusíme se bát ozdobit s ním salát či chlebíčky.
Důvodů může být hned několik. Buď se do bílku dostal kousíček žloutku, nebo nebyla docela čistá miska a dokonale suchá šlehací metla či šlehač, anebo byla vlhká či dokonce mastná miska, ve které jsme bílky šlehali.
Sníh se snadněji a rychle ušlehá, když je bílek chladný. Šlehá se ve vychlazené misce v chladu. Osvědčuje se i přidat špetku soli.
Když do něj půl hodiny před upotřebením smícháme špetku soli, dostane krásně žlutou barvu. Když žloutek přelejeme studenou vodou, udržíme jej čerstvý do druhého dne.
Zmrzlé vejce vložíme do čisté osolené vody. Necháme jej chvíli v roztoku a potom se opět hodí k úpravě pokrmů.
Jednou ze základních, téměř nepostradatelných potravin, které dávají lidskému organismu to, co mu patří, jsou vejce. Už je dávno všeobecně známé, že vejce jsou potravinou výživnou a sytou, neboť obsahují hodnotné bílkoviny, vitamíny a minerály - vápník, fosfor, hořčík a železo.
Foto: Profimedia
Autor:admin_terka
Centrum.cz|Atlas.cz Economia 1999 - 2024. Všechna práva vyhrazena