Pamatuji si, že nám učitel zeměpisu vyprávěl, že v Norsku se z ryb vyrábí téměř vše, snad i marmelády. Bylo to asi nadsazené, ale rybářskou a velrybářskou velmocí Norsko bezpochyby je. Snad až moc velkou. Norové nectí mezinárodní dohody o minimalizování lovu kytovců a raději se vystavují hrozbě pokut. Argumenty o údajném přemnožení kytovců ochránce přírody v žádném případě neuspokojují.
Tradice norské kuchyně
Dary moře
Ať se nám to líbí, nebo ne, lov ryb a velryb má v Norsku obrovskou tradici, vždyť bohatství moře bylo vždy nejdostupnější. Velryby se začátkem 20. století staly levnější náhražkou hovězího masa. Stejně tak se loví tresky, slanečci a v posledních desetiletích zažívají rozkvět lososové farmy. Ryby se zpracovávají za čerstva. Udí se, nasolují či marinují. Lahůdkou je uzený losos nebo losos naložený v marinádě ze soli, pepře, cukru a koňaku "Gravet laks". Často se ryby připravují i s hlavou, játry a jikrami. Nezanedbatelnou pozici mají i ostatní mořští živočichové, z nichž se připravuje například sytá, krémová polévka.
Maso
Kromě darů moře Norové nepohrdnou jehněčím a skopovým masem. Na jídelním lístku restaurací můžete najít například jehněčí kotlety "Lammekoteletten", masovou směs "Farikal", či skopovou kýtu "Farestek". Národním jídlem jsou masové karbanátky "Kjottkaker" či vánoční vepřová žebírka "Svineribbe". Další lahůdkou jsou pokrmy z drůbeže a zvěřiny. Norsko je typické chovem sobů a pokud vás právě sobí maso láká, poptejte se na steak "Reinsdyrstek". Dopřát si můžete i jelení maso. Pro zjemnění se k masu někdy přidávají brusinky. Nejčastější přílohou jsou vařené brambory okořeněné koprem.
Mléčné výrobky a ovoce
V Norsku se pěstují obiloviny a vyváží také mléčné výrobky. Nejznámějším sýrem je "Jarlsberg." Vynikající je i kozí sýr "Geitost" a hnědé sýry z kozího a kravského mléka a syrovátky "Brunnost" a "Gudbrandsdalsost". O oblíbenosti sýrů svědčí i fakt, že Norové vynalezli kráječ na sýr.
Díky nepříznivému klimatu se ovoci příliš nedaří. Dozrává pomalu a plody jsou o poznání menší, zato však chuťově intenzivnější. Místní jablka, třešně a jahody jsou součástí mnoha dezertů.
Co si dát k pití?
Norové si libují v konzumaci kávy, o čemž svědčí průměrná roční spotřeba 160 litrů kávy na osobu. Ani Norsko se nevyhnulo legislativě, která upravuje prodej alkoholu a konzumaci alkoholu na veřejnosti. V restauracích, jež mají licenci, vám bez problému nalijí. Chtěli-li byste si však zakoupit například norskou kmínku "Akvavitt" či medové víno "Mjod", museli byste vyhledat specializovaný obchod, protože v běžných marketech to možné není.
Byli jste někdy v některé ze severských zemí? Poznali jste jejich tradiční kuchyni?
Foto:
Profimedia.cz