Máta peprná patří k oblíbeným a často používaným bylinkám u nás, nejen z důvodu nenáročného pěstování, ale také kvůli své vynikající mentolové chuti a vůni.
Máta peprná se řadí do čeledi hluchavkovitých a patří k nejznámějším a nejrozšířenějším bylinkám v této čeledi. Rozlišujeme zhruba kolem patnácti druhů máty, avšak v České republice narazíme na mátu klasnatou (mentha spicata) a mátu vodní (mentha aquatica). Zkřížením těchto dvou druhů mát vznikla máta peprná (mentha piperita). Máta peprná je mrazuvzdorná bylinná trvalka, která se pěstuje po celém světě. Dorůstá do výšky až 80 centimetrů a neomezeně se rozrůstá do okolí. Čtyřhranná lodyha máty je lysá nebo má roztroušené jemné chloupky. Aromatické listy mají zelenou barvu s tmavohnědým nádechem a výraznou peprmintovou chuť i vůni. Tvar listů je úzce vejčitý až podlouhlý, špičatý, řapíkatý a zubatý. Máta kvete v červenci až září, kvítky mají fialovou barvu a chutnají jako peprmintový bonbón. Máta peprná obsahuje silice, ve kterých je přes 50% mentolu, pak estery s kyselinou octovou. Důležitou složkou jsou také třísloviny a hořčiny.
Původem máta peprná pochází z Anglie. V dnešní době neroste jen samovolně v přírodě, ale lidé si ji pěstují v zahradách, truhlících a květináčích. Dále se také pěstuje i ve většině evropských zemích na velkých plochách. Tato bylinka upřednostňuje lehčí humózní půdy s dostatkem vláhy a světla. Ze semen nevyrostou obvykle životaschopné rostlinky, proto je nejlepší ji množit kořenovými řízky a to nejlépe na jaře či na podzim. Další možností množení vzrostlých rostlin je rozdělením kořenů. Aby měly listy co nejlepší chuť, aroma a nejvyšší obsah silice, vysazujeme je na plné slunce a do dobře zavodněné a úrodné půdy. Jako léčivka se máta peprná sklízí v létě, nejlépe však již v květnu. Sbírají se listy nebo mladé kvetoucí vršky s listy za suchého počasí, nejlépe brzy po poledni, kdy je obsah silic nejvyšší. List nebo kvetoucí nať musíme rychle vysušit, aby neztratily barvu, to znamená aby nezhnědly.
Máta peprná se využívá především v léčitelství. Může se používat nejen zevně, ale i vnitřně. Nesmíme zapomenout na bohaté využití máty v kuchyni.
Hlavní složkou je mentol, který vyvolává pocit chladu a znecitlivuje, čímž se ztrácejí nepříjemné pocity jako svědění, mírná bolestivost i podráždění. Při vnějším použití je tedy výborná jako odvar na výplachy při bolestech zubů a dásní, přičemž zpříjemňuje a osvěžuje dech. Mentol bývá součástí protirevmatických a osvěžujících mastí a mazání, v kosmetice je nezbytnou surovinou pro výrobu zubních past, ústních vod a různých krémů. Máta je jednou z bylin, která uvolňuje nos při rýmě či nachlazení.
Největší uplatnění při vnitřním užití máty je při všech druzích žaludečních potíží, mírní křeče a napětí svaloviny střevní stěny, zlepšuje žaludeční nevolnost při kocovině, zastavuje zvracení, léčí koliky a nemoci střev, pomáhá rozpouštět žlučové kameny. Máta působí proti nadýmání a má příznivý vliv na nervovou soustavu, neboť silice potlačuje citlivost nervových zakončení. Z máty se připravují různé čaje, které se pijí při nachlazení či chřipce. Mátový čaj je velmi vhodným doplňkem při nechutenství a poruchách trávení. Dobrá je kombinace máty s dalšími léčivkami (saturejka, rozmarýn, meduňka).
Silně aromatickou mátu kuchařky přidávají do různých moučníků. Používá se do velmi oblíbeného nápoje Mojito, který se dobře pije nejen v letních měsících. Máta je výborná při zdobení pokrmů, ať už pohárů, salátů či masa. Užívání máty je neškodné, můžeme ji pít dlouhodobě v čajových směsích, bez vedlejších účinků. Pokud však mátu pijeme samostatně, je dobré každých deset dní udělat týdenní pauzu.
V těchto receptech mátu stoprocentně užijete
Sambuca mojito
(doba přípravy 20 min )
Osvěžující mátová citronáda
(doba přípravy 10 min )
Mojito
(doba přípravy 15 min )
Foto: Profimedia
Autor:Michy
Centrum.cz|Atlas.cz Economia 1999 - 2025. Všechna práva vyhrazena