Rostlina, plod, květ
Mandle jsou jádra semen mandloně obecné. Mandlovník je stromek podobný broskvi, ale na rozdíl od té je listnatější a má podlouhlejší listy. Dorůstá tří až pěti metrů výšky, patří do čeledi růžovitých (jelikož kvete velkými bílo-růžovými květy) a dokonce někdy bývá označována královnou této čeledi.
Plodem mandloně je peckovice s plstnatým oplodím. Uvnitř se ukrývá pecka s tvrdou, děrovanou skořápkou a v té jádro - samotná mandle. Její tvar je zploštělý, z jedné strany zašpičatělý a má hnědou slupku. Barva může být ale i okrová až světle hnědá, jádro bílé až krémové. Chuť musí být typicky mandlová, bez cizího pachu a chuti. Sklizeň z jednoho stromu může činit 50 až 60 kg mandlí.
Výskyt
Mandloň pochází z Asie a patří mezi nejstarší šlechtěné a pěstované stromy na světě. Nejlépe se jí daří tam, kde se daří broskvím, meruňkám a vinné révě. Je to teplomilná dřevina rostoucí v současnosti především v Itálii, Portugalsku, na jihu Francie, Španělsku, na Balkáně a v severní Africe. K nám se dovážejí mandle zejména původem z USA.
Druhy
Rozlišujeme dva druhy mandlí: hořké - semena amygdalin amarum a sladké - semena amygdalin dulcis. Bohužel jsou od sebe oba druhy velmi těžce rozpoznatelné. Hořké mandle mají vyšší obsah amygdalinu, který má na svědomí hořkou chuť. Nejlepší sladké mandle pocházejí z Valencie, Sicílie a Malagy. Naopak nejmenší a nejlevnější jsou mandle z Maroka.
Složení
Hořké i sladké mandle mají podobné složení. Hořké obsahují 5 % amygdalinu, sladké pouze 0,1%. Proto je větší množství hořkých mandlí škodlivé. Produktem rozloženého amygdalinu je totiž kyanovodík. Pro dospělého člověka může být nebezpečná již dávka 10 hořkých mandlí. Mandle obsahují velké množství vlákniny, která je důležitá pro dobré fungování trávicí soustavy. Mají vysokou energetickou hodnotu, obsahují hodně vitamínu B, hlavně B2 (riboflavinu), vitamínu E (tokoferolu) a kyseliny listové. V mandlích je rovněž skryto 40 - 50% tuku, 15 - 30% bílkovin, 5 - 7 % cukru, 5 % minerálních látek, 3 % gumy, kyanogenní glykosidy amygdalin a prunasin. Amygdalin se nachází v semenech a prunasin v ostatních částech rostliny.
Mandle jsou významným zdrojem minerálních látek. Ve 100 g najdeme 290 mg hořčíku, 260 mg vápníku, 730 mg draslíku, 1 mg mědi a 3 mg zinku.
Účinky na organismus
Studie z poslední doby prokázaly, že mandle jsou velmi zdravé, neboť oleje a další látky v nich obsažené dokáží výrazně snížit hladinu nebezpečného cholesterolu v krvi člověka. Navíc obsahují další řadu vitaminů, které jsou tělu prospěšné.
Nejdůležitější z nich jsou antioxidanty, které pomáhají tělu zbavit se volných radikálů působících v buňkách a tkáních velkou neplechu. Volné radikály dokáží podnítit vznik rakoviny nebo poškodit cévy a srdce. Antioxidanty z mandlí jim v tom mohou zabránit. Podle nového výzkumu dokáží mandle snížit i riziko vzniku Alzheimerovy choroby a diabetu.
Co dodat závěrem?
Mandle by rozhodně měly být alespoň v malém množství součástí jídelníčku každého zdravého člověka. V malém množství především z hlediska dietního, protože jako všechny druhy oříšků obsahují i mandle poměrně vysoké procento tuků.
Foto:
Profimedia.cz