Kobliha, sladký placatý soudeček, se zabydlela natrvalo v našich domácnostech a je ke koupi po celý rok. Dříve se toto sladké pečivo považovalo za slavnostní a připravovalo se hlavně v období masopustu.
Kobliha, někdy také koblížek, je kynuté pečivo o tvaru lehce zploštělé koule, obvykle s marmeládovou nebo ovocnou náplní. Jiné varianty obsahují pudink nebo nugát. Smaží se v hlubokém oleji do tmavě zlaté barvy, hotová se obvykle sype cukrem, případně polévá cukrovou či čokoládovou polevou.
Tento dezert vystupuje jako hlavní postava v pohádce O Koblížkovi.(Wikipedie).
První zmínky o specializovaném pekaři kobližníkovi pocházejí již ze 14. století. O něco mladší jsou zmínky o ženách - kobližnicích. Ve středověku slovo koblih symbolizovalo masopust - maso není, koblihy jíst nebo též rozmařilé hodování. Ve středověkých receptářích se setkáme s rozličnými náplněmi a různými druhy koření, které hospodyňky do koblížků přidávaly. Jedná se třeba o řeřichu, šalvěj či kdoule. Koblihy se smažily ve vysoké vrstvě toho nejlepšího oleje (někdy i bukvicového). Olej lidé nedokázali konzervovat, a proto si v zimním období, kdy se lisoval, oblíbili právě smažené koblihy.
Nejstarší zmínka o v Čechách slaveném masopustu pochází již ze 13. století. Koblihy (vdolky, kraple či šišky) se začínaly smažit na tzv. tučný čtvrtek (poslední čtvrtek masopustu). Hospodyňky si na nich dávaly záležet a plnily je rozličnými náplněmi, např. marmeládou, mákem a povidly. Koblihy se staly dárkem pro fašankovníky, babkovníky, masopustníky i maškarádníky, kteří obcházeli vesnice a zpívali veselé písně.
Dnes již tato tradice pomalu upadá, ale koblihy zůstávají. Přidávají se i rozličné náplně, kterými se plní. Třeba náplň čokoládová, nugátová či borůvková. Koblihy se plní i šlehačkou nebo krémem s vaječným likérem. Koblihy se často dělají i prázdné, zato se bohatě zdobí rozličnými ovocnými omáčkami či polevami a sypou moučkovým cukrem.
V Polsku jsou koblihy spojeny s némě oficiálním svátkem - Tlustý čtvrtek.
V Rakousku jsou koblihy, "krapfen", spojované s pekařkou Cäcilii Krapfen, po které dostaly jméno, a letopočtem 1690. Cäcilii Krapfen poprvé osmažila koblihy o masopustu a naplnila je zavařeninou. Ve Vídni se koblihy těší velké oblibě, a to hlavně koblihy plněné meruňkovou marmeládou nebo nugátovou či vanilkovou náplní.
Ve Francii se také o masopustu stále koblihy připravují. Francouzi mají mimo jiné oblíbená dvě masopustní jídla, "merveilles"a "francouzské koblihy".
Ingredience: 100ml mléka, 1 kostka droždí, 80g cukru moučky, 500g hladké mouky, 60g másla, 2 žloutky, 3 lžíce rumu, 200g tvarohu, špetka soli, olej na smažení a cukr moučka na posypání.
Z třetiny vlažného mléka, droždí, lžíce cukru a dvou lžic mouky připravíme kvásek, který necháme vykynout. Změklé máslo utřeme se žloutky, cukrem, rumem i tvarohem do pěny. Pak do pěny vmícháme kvásek, zbylé mléko a mouku se solí. Vařečkou vypracujeme hladké nelepivé těsto, které necháme v teple 45 minut kynout. Poté těsto znovu propracujeme a rozdělíme na 40 kousků. Z kousků vyválíme kuličky a na pracovní desce je necháme ještě 30 minut kynout přikryté utěrkou. Kuličky mírně splácneme a vhazujeme do dostatečně vysoké vrstvy rozehřátého oleje. Tvarohové koblihy smažíme po obou stranách dozlatova. Na kuchyňské papírové utěrce necháme okapat olej a vychladlé koblihy bohatě pocukrujeme.
Jsou-li o masopustu dlouhé rampouchy, je úrodný rok na mouchy.
Konec masopustu jasný - len krásný.
Foto: Profimedia
Autor:Michy
Centrum.cz|Atlas.cz Economia 1999 - 2025. Všechna práva vyhrazena