Popis
Jód je po chemické stránce prvek patřící do skupiny halogenů. V přírodě se vyskytuje pouze ve sloučeninách a nejčastěji v mořské vodě. Jednou z hlavních sloučenin je jodistan sodný. Kromě potravinářství se používá zejména v lékařství, buď k desinfekcím nebo jako kontrastní látka při rentgenových vyšetřeních.
Účinky na organismus
Jód je nezbytně důležitý pro správnou funkci štítné žlázy. Tato žláza s vnitřní sekrecí vychytává jód z krve a vyrábí s jeho pomocí hormony thyroxin a trijodthyronin. Tyto hormony jsou nezbytně důležité ke tkáňové regeneraci, ke správné funkci nervové soustavy, podporují metabolismus, teplotní režim organismu a regulují srdeční tep. Jód obsažený v krvi funguje i jako zabiják bakterií.
Následky nedostatku jódu
Vnitrozemské a rozvojové státy jsou, co se týče nedostatku jódu, nejrizikovější skupinou. Na celém světě nedostatkem trpí asi 600 milionů lidí. Desítky miliónů dětí jsou postiženy chorobou zvanou kretenismus.
Kretenismus je mentální porucha, která se při vážnějším nedostatku jódu může objevit u plodu a u kojenců. Tato nemoc je u nás ale již naprosto výjimečná, přesto absence jódu ve stravě může mít vliv na nižší inteligenci a poruchy sluchu.
Také dospělým hrozí při nedostatečné konzumaci jódu zdravotní obtíže v podobě snížené pohyblivosti, unavenosti, zácpy a dokonce zvýšení tělesné hmotnosti v důsledku zadržované vody. Výzkumy bylo dokonce zjištěno, že se nedostatek tohoto stopového prvku u žen podílí na rakovinném bujení prsou a celkově má neblahý vliv na funkci pohlavních orgánů.
Při extrémním nedostatku jódu, který se označuje jako
jodopenie, se zvětšuje štítná žláza a vzniká tak zvaná struma. Hypertrofovaná (nadměrně zvětšená) štítná žláza přestává správně fungovat a její práci začnou odvádět nadledvinky, jež se samozřejmě také začnou přetěžovat a lavinovitě začnou trpět další tělesné orgány. Množství jódu v těle neblaze ovlivňuje taktéž kouření.
Výskyt v potravě
Již odmalička je nám vtloukáno do hlavy, že hlavním zdrojem jódu jsou mořské ryby. Produkty z nich bychom měli konzumovat alespoň 2krát týdně. K tomu je třeba přidat solení solí s jódem, ale samozřejmě nepokryje potřebnou denní dávku, která pro dospělého člověka činí 200 mikrogramů. Pro těhotné a kojící matky je to ještě o 50 mikrogramů více. K pokrytí denní dávky bohatě stačí 50 ml Vincentky, která nám dodá asi 350 mikrogramů jódu. Jelikož ale někomu nemusí chutnat a navíc někteří lidé se za celý život nepřinutí ke konzumaci rybího masa, je nutné hledat zdroj jódu i v jiných potravinách. Předně je to vepřové a hovězí maso a mléčné výrobky, neboť je jód kromě soli přidáván i do krmných směsí.
Co se týče jeho výskytu v rostlinách, závisí na tom, jak je na jód bohatá půda, na níž rostou. Pekárenské výrobky totiž sice jód obsahují, ale není to způsobeno ani tak obilím, ale přidanou solí. Pro vegetariány jsou možnou alternativou k masu mořské řasy a tabletky vyrobené z řas kelpu. Samozřejmě existuje i spousta jiných potravinových doplňků. Základem by však mělo zůstávat požívání jódu v běžné stravě. Jód je přidáván do dětských přesnídávek i náhradních mlék pro kojence. Na obalech některých jódem obohacených potravin lze nalézt logo "Jód-nezbytný pro vaše zdraví".
Přísun jódu by ovšem měl být pravidelný. Raději ho konzumujme v menších dávkách každý den, než nárazově velké množství najednou. Nadbytek jódu je totiž taktéž nebezpečný.
Které další potraviny jsou bohaté na jód?
- česnek
- bazalka
- višně
- maliny
- citrony
- rajčata
- rybíz
K předejití problémů s nedostatkem jódu lze doporučit jíst pestrou stravu složenou jak z rybích, masných a mléčných výrobků, tak z ovoce a zeleniny. K doplnění minerálních látek pijte kvalitní minerální vody. Pokrmy přiměřeně solte jodizovanou solí.
Foto:
Profimedia.cz