Bylinky a ochucovací přísady jsou zásadní složkou většiny zahraničních kuchyní. Dnes si řekneme, které z nich jsou typické pro Indii.
Indická kuchyně nabízí širokou paletu chutí, které nelze ničím nahradit, nelze ji ani srovnat s jinou obdobnou kuchyní, Indie je i při vaření natolik svá a specifická. Při každém soustu se dočkáte rozlišného dojmu - od fádnosti, jemnosti až po ostrost. Indická jídla jsou bohatá na vůně, a to právě díky použití koření, bylin a dochucovačů. Jednoduše si pochutnáte všemi smysly. A díky aroma, vzhledu a obsahu si tak aktivujete mnohem intenzivněji trávení - od tvorby slin až po vstřebávání obsažených látek.
Koření, používající se v indické kuchyni, pochází z čerstvých či sušených kořenů, semen a plodů zelených rostlin i keřů, některé se dokonce získávají z kůry stromů. Používají se nasekané na kousky, najemno nastrouhané, nejčastěji však rozdrcené na prášek.
Z bylin se používají listy, nadzemní nedřevnatý stonek (lodyha), ale také některé z květů. V indické kuchyni se dává přednost čerstvým bylinkám před sušenými.
Sůl se používá v Indii jen málo. Řada pokrmů obsahuje jen špetku soli, některé se nesolí vůbec. Právě bylinky a koření pokrm natolik dochutí, že soli není potřeba.
V Indii se cukr používá, ale běžně se nahrazuje medem. Sladkost jednodušších pokrmů kuchaři doplňují sušeným ovocem (nejčastěji rozinkami).
Typická chuť indického jídla je mírná kyselost a trpkost. Pro docílení této chuti použijeme šťávu z citrusových plodů a prášek ze zeleného manga.
Cibule a česnek objevíme v mnoha indických předkrmech, salátech, jsou součástí polévek i hlavních jídel. V indické kuchyni dokáží využít cibuli i česnek v podobě čerstvé, oloupané a osmažené, ale také v sušené podobě. Cibuli a česnek používají indičtí kuchaři i k zahušťování pokrmů. V Indii je zahušťování pokrmů moukou nežádoucí (nezdravé a nesprávné).
Česnek pochází právě z Orientu a jeho nejdůležitější účinnou látkou s antibakteriálním účinkem je alicin. Česnek obsahuje množství silic, je přirozeným zdrojem jódu, vápníku, železa, hořčíku a zinku. Nezanedbatelný je i obsažený selenu a vitamínů.
Cibule pochází z Asie a pěstuje od pradávna po celém světě. Obsahuje množství silic, vitamínů (A, B, C a E) a prvky jako vápník, fosfor, draslík, a další. Cibule má protimikrobní vlastnosti.
Nejen v indické kuchyni platí, že cibuli a česnek přichystáme pokud možno těsně před zahájením přípravy pokrmu. Pokud pochutiny sušíme, ukládáme je v suché, tmavé a dobře utěsněné nádobě. Položíme je na chladné místo bez světla, aby co nejdéle vydržely a zachovaly si účinné látky.
Na recept potřebujeme: 150g cibule, 1 menší zelenou papriku, 2 - 3 lžíce ředkviček, sůl, kayenský pepř, 2 lžičky citronové šťávy a 1 lžičku mleté pálivé papriky.
Cibuli oloupeme, nasekáme nadrobno, papriku s ředkvičkami očistíme a nakrájíme na větší kousky. Ochutíme citronovou šťávou, solí, kayenským pepřem a všechno promícháme. Před podáváním cibulového čatní posypeme pálivou paprikou, můžeme přidat i více. Ale pozor, pokrm je silně "štiplavé" chuti, při konzumaci vždy něco přikusujeme.
Foto: Profimedia
Autor:Michy
Centrum.cz|Atlas.cz Economia 1999 - 2024. Všechna práva vyhrazena