Historie
Předchůdcem hamburgeru byl tatarský biftek, tedy na kousky naškrábané nebo namleté maso smíchané s kořením, cibulí a vejcem, které se podává syrové. A odtud pramení jeho název. V německém přístavním městě Hamburg se totiž v minulosti obchodovalo se syrovým masem. Později někoho napadlo tuto masovou hmotu opéct a karbanátek byl na světě. Odtud byl již jen krůček k tomu, aby vznikl hamburger. Avšak názory na to, kdy byl vyroben úplně první kousek, se různí. Stejně tak není jisté, kdy začal být hromadně prodáván.
Autor hamburgeru nejistý
Autorství někteří připisují Louisi Lassenovi z Connecticutu, který si prý první karbanátkový sendvič vyrobil v roce 1885. Druhým možným průkopníkem mohl být začátkem 20. století Charlie Nagreen z Wisconsinu, nebo je snad jeho autorem Walter Anderson či Ray Kroc?
Hamburger jako prodejní artikl
Některé zdroje uvádějí, že hamburger byl předmětem obchodu poprvé v roce 1940 během prodejní výstavy v Louisianě, jinde se dočteme, že hamburger, zatím ještě bez pečiva, byl na jídelním lístku newyorské restaurace pod položkou "hamburger steak" už o 106 let předtím. Přes veškeré nejasnosti existuje v historii této celosvětově oblíbené pochoutky důležitý mezník, kterým je rok 1938.
Hvězdný úspěch bratří McDonaldů
Bratři Richard a Maurice McDonaldovi zahájili své podnikání v restauračním průmyslu v roce 1938 a brzy se kombinace hamburgru, hranolek a coly stala oblíbenou součástí jídelníčku Američanů. V roce 1955 získal licenci na provozování jedné z restaurací tohoto řetězce Raymond Kroc a vypiloval hamburgery k dokonalosti. Jeho vizí bylo to, aby každý Američan v jakékoliv restauraci po celých Státech dostal vždy stejně chutnající a vypadající hamburger. Jeho nadšení ovšem tehdejší vlastníci licence nesdíleli, proto se chtěl co nejdřív osamostatnit. V roce 1961 odkoupil obchodní značku McDonald's v přepočtu za asi 60 miliard korun. Do počátku 70. let bylo prodáno 12 miliard hamburgerů a jeho firma se stala jednou ze třiceti nejmocnějších korporací v USA. Hamburger se stal doslova kultovní záležitostí a setkáme se s ním v téměř každém hollywoodském trháku.
V současnosti je po celém světě 25tisíc provozoven a další desetitisíce provozoven jiných řetězců restaurací rychlého občerstvení. V posledních letech se dostává na přetřes otázka vlivu smažených pochoutek na lidský organismus a zejména na děti, které si jejich konzumováním nahrazují školní jídelnu. Vysoký krevní tlak a cholesterol spolu s nadváhou trápí minimálně 17% mladých Američanů. Tento nepříznivý trend se bohužel uplatňuje i globálně. I u nás se číslo obezitou trpících dětí přibližuje 17%.
Hamburger podomácku
Ačkoliv odborníci na výživu zvedají varovný prst, nemyslím si, že bychom si párkrát do roka nemohli dopřát ten pocit zakousnout se do šťavnatého, opečeného, mletého masa skrývajícího se v křupavé housce. Snad jen bude lepší, pokud si jej vyrobíme doma z nezávadných surovin a na nepřepáleném oleji.
Recept na domácí hamburger
200g předního hovězího, 200g vepřové plece (bůčku), 8 hamburgerových žemlí (lze nahradit i houskami), 1 lžičku soli, 1 lžičku worcesterové omáčky, pepř, 2 menší cibule, olej, zelenina dle chuti na obložení, kečup nebo hořčice
Obě masa umeleme na strojku na maso nebo krátce rozmixujeme. Poměr mezi masy je občas rozdílný. Kdo fandí hovězímu, může jej připravit pouze z hovězího masa. Masa smícháme s jednou nadrobno nakrájenou cibulí, solí, worcesterovou omáčkou a trochou pepře. Vytvarujeme karbanátky zhruba 2 cm silné a 10 cm velké v průměru. Na teflonovou pánev nalijeme trochu oleje (můžeme péci i nasucho) a karbanátky pečeme po každé straně asi 5 minut. Žemle rozkrojíme, namažeme hořčicí nebo kečupem, vložíme osmažené karbanátky, nasypeme pokrájenou cibuli a můžeme doplnit i další zeleninou. Nejvíce se používá pokrájené hlávkové a čínské zelí, sterilované okurky a rajčata.
Existují samozřejmě i jiné variace "burgerů" například cheeseburger, tedy hamburger doplněný plátkem sýra, nebo chickenburger, v němž je vepřové a hovězí maso nahrazeno kuřecím.
Jaký je váš vztah k hamburgeru a restauracím rychlého občerstvení obecně? A jaký je váš názor na globalizaci, která pronikla už i do jídelních zvyklostí?