Fermentování: Jak na domácí kvašení?

2843×

Rostliny se celé léto snažily uložit energii ze slunce do svých zelených těl a na nás teď je, abychom tuto energii co nejlépe uchovali i na zimu. Jednou z možností je prastarý způsob konzervace pomocí fermentace. V oblíbeném pořadu RECEPTÁŘ PRIMA NÁPADŮ nám Michal Plundra vysvětlil, že fermentované potraviny nejen dlouho vydrží, ale jsou i velice chutné a mnohdy i daleko stravitelnější než ty čerstvé. A to už je přece dostatečně pádný důvod pro to, abychom se do fermentace neboli domácího kvašení́ pustili i my.

Zdravá kuchyněKoření a bylinkyZavařování a konzervace potravinZeleninaZdraví a diety

„Známe především kvašené zelí, ale tímto způsobem jde zpracovat víceméně jakákoliv zelenina – ale nejen ona! Takto můžeme zpracovat i některé druhy bylin či jedlých květů, které výsledný produkt ozvláštní svojí barevností i chutí,“ vysvětluje zkušený zahradník. „Velkou výhodou fermentování je, že ho můžeme provést takřka kdekoli, třeba i na zahradě. Potřebujeme mít po ruce pouze čistou vodu.“

Co budeme na kvašenou zeleninu potřebovat:

· 800 g zeleniny (2 ks cukety, 3 ks mrkve, 1 velká cibule, 3 stroužky česneku)

· 20 g soli

· čerstvá bršlice, květ afrikánu (nemusí být)

· semena koriandru (může být i anýz či fenykl)

· špetka chilli

· dubové (nebo třešňové) listy

· kuchyňská váha

· zavařovací sklenice

· plastové víčko

· závaží

· igelitový pytlík

· gumička

Postup:

1. Zeleninu důkladně omyjeme čistou vodou a nakrájíme ji na kolečka, aby se lépe vešla do zavařovacích sklenic. Pokrájenou zeleninu zvážíme. Podle celkového množství zeleniny si spočítáme potřebné množství soli.

ZDROJ: Archiv

2. Pokrájenou zeleninu přendáme do hlubší mísy, přidáme sůl a důkladně promícháme. Pro ozvláštnění chuti můžeme přidat nadrobno pokrájenou čerstvou bršlici a okvětní lístky afrikánu, dále koření a pro pikantnější chuť špetku chilli. Opět vše promícháme a necháme při pokojové teplotě 30 minut odležet.

ZDROJ: Archiv

3. Na dno dobře vymyté zavařovací sklenice položíme několik dubových nebo třešňových listů. Ty obsahují velké množství tříslovin, díky kterým neztratí buněčné stěny naložené zeleniny pevnost, a ta se díky tomu nerozbředne.

ZDROJ: Archiv

4. Nyní můžeme začít skládat do sklenice zeleninu, tak aby nevznikaly vzduchové kapsy. Proto průběžně zeleninu pěchujeme. Na konec nesmíme zapomenout přidat šťávu, kterou mezitím zelenina pustila do mísy. Zelenina v zavařovací sklenici by měla být zcela ponořená pod hladinou vody, neboť fermentace musí probíhat bez přístupu vzduchu. Navrch můžeme přidat ještě několik listů.

ZDROJ: Archiv

6. Poté položíme na hladinu plastové víčko vystřižené přesně na průměr naší sklenice a zatížíme ho závažím, které projde hrdlem láhve, ale zároveň ho převyšuje. To celé přetáhneme igelitovým pytlíkem a zatáhneme gumičkou. Necháme zhruba týden fermentovat při pokojové teplotě.