ZDROJ: Archiv

Domácí zabijačka 1.díl

55601×

Kde jsou ty časy, kdy se na vesnicích scházeli lidé a chlubili se, co všechno si připravili ze zabitého prasete? A důvody k tomu byly různé. Přinášíme vám první díl našeho seriálu o domácích zabijačkách.

Praktické radyMasoČeská kuchyněChutěRadyNárodní kuchyně

Nešlo jen o to si poklábosit o tom, kdo co viděl a slyšel, ale šlo i o to, že vlastně nikdo nebyl sám. Každý rok se pravidelně lidé scházeli také u tradičních a v něčem i slavnostních činnostech, jako byla například domácí zabíjačka. V žádném stavení tehdy nechyběla domácí zvířata, na dvorku pobíhaly mezi drůbeží kočky a u plotu štěkali psi. Na jaře voněla blízká políčka čerstvě zoranou hlínou, v létě za stavením na louce vonělo seno, na podzim se vznášel nad ohýnky dým z bramborových natí. Jen v zimě se zdálo, že je klid. Kolem stavení ležel bílý sníh, který nevěstil nic o tom, že by se zde pracovalo. Stopy v něm zanechali jen vrabčáci, kteří se sháněli po něčem k sezobnutí. Po novém roce se ale přece jen něco začalo dít. Koncem ledna a v průběhu února se kolem usedlostí dělo cosi mimořádného. Lidé se připravovali na domácí porážku - na zabijačku. Ta bývala významnou událostí rodiny. Prasata chovaná na porážku byla krmena na co nejvyšší hmotnost. Před porážkou se praseti věnovalo více pozornosti, dostatečně se podestýlalo, aby se mu vyčistila kůže a zmizely z ní všechny vady.

Přípravy na zabijačku

Aby se domácí zabijačka vydařila, bylo třeba předem dohodnout den, kdy se měla konat, objednal se řezník a samozřejmě se muselo vše připravit. Nesmělo se zapomenout na suroviny nebo na pomůcky, které byly potřeba k hladkému průběhu porážky a správnému zužitkování masa.

Několik dní předem se objednávaly housky do jelítek a jitrnic. Žemle se rozložily tak, aby do porážky trochu oschly.
Také se musel zajistit dostatek špejlí, které se na jednom konci seřízly do špičky. Ty byly nutné k zašpejlování jitrnic a jelítek.
Vhodné bylo zajistit si vepřová střeva a měchýře a papírová střeva na tlačenky a další výrobky.
Důležité bylo připravit si dostatek koření - sůl, pepř, nové koření, kmín, hřebíček a majoránku.
Nutná byla také cibule jemně pokrájená a dozlatova usmažená a oloupaný česnek.
Zapomenout se nesmělo na dostatek uvařených velkých krup.
Byly třeba dostatečně velké hrnce na vaření masa a na zachycení krve, větší nádoby - mísy, vany na míchání tlačenek, jitrnic a jelítek.
Mezi nezbytné pomůcky patřily mlýnky na maso, mixér, sekáč nebo sekera na dělení masa, řeznické nože a ocílka na jejich broušení. Bez nich by žádná zabijačka nebyla možná.
Háky a tyče k zavěšení masa, vidličky, cedníky, nádoby na nakládání masa, vědra.
Připraveno muselo být také samotné místo k opracování a k zavěšení prasete.

Den před porážkou

Den před porážkou se připraví vše potřebné - necky, kde se bude prase pařit, vědra, hrnce, kladka k zavěšení poraženého vepře. Pamatuje se na to, že v den porážky musí být dostatek horké vody. Prase den před porážkou krmíme pouze ráno, aby nemělo střeva příliš plná, ale dáme mu dostatek pitné vody. Pokud bylo vše potřebné připraveno a zajištěno, zbývalo jen vyčkat do rána, které se rychle blížilo. Připravena byla také dobrá slivovička, kterou se zapíjel chladný a perný den. Foto: Profimedia.cz

Domácí zabijačka 2.díl

A je tu druhý díl seriálu o zabijačkách. Přišlo ráno a připraveni jsou všichni přítomní. Nejvíce očekávaná osoba, nejdůležitější pro tento den, se možná trochu opozdí, ale určitě na vás nezapomene. Nastal přece den, který je tak výjimečný, tak zvláštní.