Abychom mohli láhev ocenit, musíme nejdříve ohodnotit její obsah čichem a očima, teprve potom zapojíme své chuťové buňky. Pouze tímto způsobem víno dobře poznáme.
Smyslová analýza vína spočívá v určení jeho kvality, stáří a dosaženého stupně zralosti vinných hroznů.
Patří mezi nejpřirozenější metody. Provádí se za pomoci podnětů, které se dostávají do oka díky světelným vlnám a barvám. Pozorováním vína se ověřuje jeho jasnost. Je-li zakalené, je také jeho barva zastřená a určení barevných odstínů je pak mnohem složitější. Červené víno není nikdo dokonale "vyčištěné", a právě proto není při jeho hodnocení jasnost považována za vlastnost základního významu. Víno je čiré tehdy, pokud sklenice postavená před noviny nám nezabrání v jasném přečtení textu. Je-li tomu naopak, říká se o vínu, že je temné a neprůhledné. Ale pozor! Průzračnost a jasnost nejsou tytéž vlastnosti. Víno může být jasné, ale nemusí být čiré. Tato jeho kvalita je vázána na kvalitu vinných odrůd. Jsou-li hrozny zabarvené hodně, víno je neprůhledné. Výraznost barvy je výsledkem působení mnoha faktorů, jako například odrůda vinných hroznů, vlastnosti půdy, stupeň zralosti hroznů při sběru a mnoho dalších. Pokud jde o barvu, ta prochází stálým vývojem a neustále se mění postupem času, jak víno stárne.
Čich umožňuje rozlišit až 400 000 různých vůní. Jako první ucítíme vůni nejvýraznější, teprve o něco později postupně rozeznáváme i méně aromatické vůně. Je to velmi obdobné jako když vejdeme do prostoru s charakteristickou vůní, například do prodejny uzenin. Ihned po vstupu do takového prostoru ucítíme výraznou vůni, která převládá nad ostatními, jakmile si na toto aroma zvykneme, přestane být pro náš čich tak výrazné, začneme cítit také další vůně. Při degustaci vína je to stejné, při prvním přivonění ucítíme nejvýznamnější a nejsilnější vůni, ovšem na podruhé již rozeznáme i jiné vonné látky, které byly zprvu překryty tou první výraznou. Během čichové analýzy se zjišťuje aroma, pach a vůně. Aroma je dáno především odrůdou hroznů. Vůně je dána jednak substancemi obsaženými v hroznech, ale vzniká také během fermentace moštu.
Chuť nám zprostředkovává jazyk, vlastně jsou to chuťové pohárky, ty nám dovolují zjistit chuť nápoje či potraviny. V případě ochutnávky vína jeho chuť nerozeznáme na první doušek. Je to proto, že od chvíle kdy víno dostaneme do úst a okamžikem, kdy zaregistrujeme jeho chuť, uplyne určitý čas, jehož dobu nazýváme latence. Po uplynutí zhruba jedné vteřiny zaznamenají chuťové pohárky na špičce jazyka sladkou chuť. Sladkost dodávají vínu cukry glukóza a fruktóza a také alkohol. Jako druhou vnímáme kyselost, tu cítíme po stranách jazyka. Hořkou chuť rozeznávají naše chuťové buňky na kořeni jazyka.
Pokud chceme víno opravdu ochutnávat za dobrých podmínek, pak není možné kouřit. Cigarety, dýmky , doutníky a tabák zkreslují vůni. Degustaci ruší také hluk, vhodná místnost je taková, která má bílé stěny a nepřímé osvětlení. Teplota vzduchu v tomto prostoru by se měla pohybovat v rozmezí od 20 do 22 °C.
Foto: Profimedia
Autor:Michy
Centrum.cz|Atlas.cz Economia 1999 - 2025. Všechna práva vyhrazena