Boží milosti jsou tradičním velikonočním cukrovím dob dávno minulých, hojně se peklo už v době masopustů. Je to velmi křehké a lahodné pečivo, úzce spjaté s příchodem jara. Na Moravě mu říkají fánky. Toto drobné cukroví smažíme v tuku a obalujeme v moučkovém cukru, nejčastěji má tvar čtverečků nebo obdélníčků s průřezy na vrchní straně, můžete je však připravit i do podoby kytiček, koleček nebo překládaných šátečků.
Na Velikonoce snad v žádné domácnosti nechybí mazanec nebo beránek, v posledních letech se dokonce ujímá zvyk pečení lineckého velikonočního cukroví a velikonočních perníčků, které poslouží jako výslužka pro koledníky. Boží milosti však příliš rozšířené nejsou, přestože by si jejich dávná tradice jistě zasloužila obnovu.
Boží milosti se podle starých tradic připravovaly na Velikonoční pondělí, byly posledním chystaným velikonočním pečivem. Už sám jejich název napovídá, že k největšímu křesťanskému svátku roku opravdu patří. S pečením se v domácnostech začalo na Zelený čtvrtek, kdy se pekly jidáše, na Velký pátek se pak musela dodržet doba odpočinku. V sobotu se pekl beránek a také mazanec, aby byl hotový na neděli. V pondělí pak přišly na řadu právě boží milosti. Tradice praví, že se podávaly oráčům před jejich první jarní cestou na pole, nebo také poutníkům, aby nezabloudili. Když se totiž podívali otvorem v cukroví, měli tak najít správnou cestu.
Ať už se kdysi boží milosti pekly k jakémukoliv účelu, je jisté, že si i dnes zaslouží naši pozornost. Proč neobnovit tuto tradici a na vlastní chuťové pohárky neokusit, proč byly tenkrát, za dob našich babiček a prababiček, v takové oblibě? Zkuste je právě o letošních Velikonocích a uvidíte, že se k nim budete rádi vracet, možná i několikrát během roku. Jsou vynikající ihned po usmažení, ještě za tepla, ale i za studena, třeba druhý den. Receptů na boží milosti je celá řada, existují různé obměny, ale základem jsou vždy tyto snadno dostupné ingredience: mouka, vejce, špetka soli, zakysaná smetana, máslo a cukr. V některých receptech se přidává také pár lžic bílého vína nebo rumu. Nejčastěji se používá mouka pšeničná, zkusit však můžete i celozrnnou, pohankovou nebo špaldovou.
250 g hladké mouky
špetku soli
50 g másla
50 g krupicového cukru
2 vaječné žloutky
2 lžíce bílého vína
5 lžic zakysané smetany
lžičku citronové kůry
olej na smažení
moučkový a vanilkový cukr na obalení
Mouku smícháme se všemi ingrediencemi a změklým máslem, uhněteme vláčné a hladké těsto, které necháme v lednici půl hodiny odpočinout. Těsto tence vyválíme a rádýlkem vykrajujeme různé, drobné tvary, nejčastěji to bývají čtverce nebo obdélníky. Dvěma krátkými řezy je uprostřed nakrojíme. Smažíme ve vyšší vrstvě oleje do růžova, milosti se lehce nafouknou. Poté vyndáme a necháme okapat, ještě za tepla je obalujeme v moučkovém cukru smíchaném s vanilkovým cukrem. Cukroví je velmi křehké a snadno se láme, proto je obalujeme a pokládáme na talíř nebo tác s největší opatrností.
Tradiční Velikonoce aneb jaké dobroty nesmí na vašem stole chybět
Piškotový beránek, jidáše, mazanec, vajíčková pomazánka nebo salát, velikonoční nádivka - to všechno jsou tradiční velikonoční pochoutky, které si určitě neodepřeme ani o letošních svátcích jara.
Velikonoce se blíží: Otestujte se, jak dobře znáte velikonoční zvyky
Barvení vajíček, pečení beránka, příprava velikonoční nádivky a zasloužená pomlázka – tak nějak vypadají Velikonoce možná i u vás. Zkuste se otestovat, jak dobře znáte právě tyto svátky.
Jak přežít Velikonoce ve zdraví a nepřibrat
Velikonoce klepou na dveře a my už se těšíme na tradiční pochoutky, které k nim neodmyslitelně patří. Velikonoční perníčky, beránek, mazanec či nádivka, jak na to, abychom si svátky jara užili jako obvykle, přitom se nemuseli bát zbytečných kil navíc?
Foto: Klasa
Autor:Veronika
Centrum.cz|Atlas.cz Economia 1999 - 2024. Všechna práva vyhrazena