Chřest se vrací do českých kuchyní

22402×

Křehká zelenina, která se stále častěji a oprávněně objevuje v našich jídelníčcích. Nejenže je velmi chutná, ale i velice prospěšná našemu tělu. Není náhodou, že název připomíná sloveso chřestit. Kdysi se údajně chřest používal zavěšený na domech proti chřestivým hromům a jmenoval se původně "nechřest". Časem se změnil na pouhý chřest.

Zdravá kuchyněZeleninaVegetariánská kuchyněČeská kuchyněVitamíny a minerályZdraví a diety

Rostlina chřest

Chřest je vytrvalá rostlina. Z mohutného kořenového trsu vyrůstají dužnaté výhonky zvané pazochy. Jsou žlutavě bílé až růžovofialové. Vyrůstají v silně rozvětvené, tenké, až dva metry vysoké stonky se svazky jehlicových zelených útvarů, podobných měkkému tenkému jehličí, jež nahrazuje listy. Kvete zelenožlutými drobnými lístky, plody jsou červené bobule. Užívají se mladé výhonky, vyrůstající z kořenů.

Původ a výskyt chřestu

Již ve starověku byl chřest známou lahůdkou. Původně rostl pouze v Orientu. Dnes je však rozšířen po celé Evropě, severní Africe a přední Asii. U nás se pěstoval v oblasti Ivančic, v okolí Brna nebo Kralup. Za slovenskými hranicemi to bylo Záhoří. Náš chřest patřil k velmi kvalitním a vyhlášeným. Za minulého režimu byly chřestárny zrušeny jako buržoazní výdobytek. Nyní se pěstování chřestu u nás opět vzmáhá. Jsou místa, kde se pěstuje velice kvalitní chřest, který se paradoxně vyváží do zahraničí. K nám se chřest dováží, nejvíce ze sousedního Slovenska.

Druhy chřestu

Bílý chřest

Je nejoblíbenější odrůdou chřestu a cení se tím více, čím jsou jeho výhonky bělostnější. Tento druh nesmí před sklizní přijít do styku se slunečními paprsky. Proto se na jaře přikrývá zeminou. Potom jsou také výhonky silnější. Sklízí se ihned, jak prorazí přihrnutou zeminou. Bílý chřest se pěstuje zejména v Německu, Francii - Alsasku a Polsku.

Zelený chřest

Až do 17. století existovala pouze tato vyšlechtěná odrůda. Až později se začal pěstovat bělený chřest. Chřest zelená působením slunce. Proto se nemusí pěstovat ve výkopech pod nahrnutou zeminou. Stejně i jeho sklizeň je jednodušší. Výhonky se odkrajují až když jsou asi 15 cm vysoké. Ve většině zemí na světě se pěstuje pouze tento druh a největšími producenty této zeleniny jsou USA a Francie. Zelený chřest má výraznější chuť než chřest bílý.

Fialový chřest

Poslední dobou se na trhu objevuje také třetí, nafialovělá odrůda, která za svou barvu vděčí přírodnímu barvivu antocyanu. Oproti bílému chřestu má fialový nahořklou chuť. Pěstuje se poměrně řídce, v malém množství ve Francii, Španělsku a v Řecku. V Kalifornii vypěstovali pod názvem Viola fialovou odrůdu, která má o pětadvacet procent silnější vzrůst.

Účinky chřestu na organismus

Chřest má silné močopudné účinky, zvýšeně vylučuje vodu, aniž působí dráždění. Léčivé účinky lze připsat působení glykosidů (koniferám, vanilin, metylmerkkaptan). Užíván vnitřně působí zejména při chronických ekzémech. Jeho pravidelná konzumace zlepšuje látkovou výměnu, je vhodný při obezitě, cukrovce a kožních nemocech. Zeleně zbarvený chřest má větší obsah vitamínů a asparaginů. S tak drahocennou zeleninou je třeba umět správně zacházet a o tom si povíme v druhém dílu chřestového povídání.