ZDROJ: Archiv

Bobkový list

22366×

Neboli list vavřínu vznešeného najdeme asi v každé kuchyni a nedovedeme si bez jeho aroma představit rajskou či svíčkovou omáčku. Pokud ovšem zapátráte ve svých dějepisných vědomostech a vybavíte si starověké císaře s vavřínovými věnci na hlavě, je jasné, že se nejednalo a nejedná o obyčejný keř.

Koření a bylinkyZdraví a diety

Historie

Původ tohoto koření je v Malé Asii. Rozšířilo se odtud do celého Středomoří a původní kultivary byly dokonce přirozenou součástí subtropických lesů. Vavřín měl významné postavení v řecké mytologii, a to zejména jako posvátná rostlina. Až na druhém místě byl používán jako koření. Ve vavřín se dle mýtu proměnila nymfa Dafné, aby se skryla před Apollónem, jenž ji pronásledoval. Ten pak ve znamení zhrzené lásky nosil na hlavě vavřínový věnec. Větvička vavřínu prý navíc dokázala ochránit před úderem blesku a ukrytá pod polštářem údajně přinášela krásné sny. Lehce narkotické účinky čerstvých listů byly žádoucí pro kněžky před věštbami, proto listy žvýkaly. Vavřín si taktéž spojujeme s korunováním vítězů neboli laureátů, o čemž svědčí i latinský název vavřínu Laurus nobilis. V latinském názvu lze najít i původ ženského jména Laura.

Vzhled a výskyt

Vavřín vznešený je stále zelený, obvykle asi 6 metrů vysoký keř. Můžeme se s ním setkat v jihoevropských státech, ale také v Iráku či Sýrii. Našinci si často vozí jeho semena domů za účelem si ho taktéž vypěstovat a většinou se to i podaří, i když pro něj celoroční venkovní stanoviště v našich podmínkách není vhodné. Potřebuje totiž relativně hodně slunečního světla. Další důležitou podmínkou je dobře propustná hlinitopísčitá půda. Čerstvé listy jsou tmavě zelené, kožovité a na povrchu lesklé. Kvalitní sušené listy mají světlezelenou barvu a nežádoucí jsou na ních jakékoliv barevné skvrny. Sušené listy se k nám nejčastěji dováží z Řecka, Itálie a Španělska. Celosvětově největším producentem je Turecko.

Použití v kuchyni

Bobkový list chutná trpce a je velice aromatický. Tyto vlastnosti se sušením částečně eliminují. Hořkost bobkového listu se báječně doplňuje s kyselými potravinami, neváhejme ho tedy v malém množství přidat ke kyselému zelí či do láku okurek. Dále se hodí ke tmavým omáčkám, zvěřině a rybám. Skvěle s ním ochutíme i pokrmy z brambor a veškeré luštěniny. Při ochucování pokrmu tímto kořením však platí, že méně je více. Také pamatujme, že ho do jídla přidáváme až těsně před dokončením, protože dlouhým vařením hořkne. Mleté listy přidáváme až do hotového pokrmu. Bobkové listy nám v suchu vydrží asi rok, pokud ale mají nahnědlou barvu či dokonce skvrny, raději se jich zbavme i za kratší dobu a do pokrmu je nepoužívejme. Plodům vavřínu se říká bobky. Průmyslově jsou zpracovávány na aromatický olej či se taktéž používají jako koření.

Vliv na lidský organismus

Jak již bylo zmíněno, listy v čerstvém stavu obsahují aromatické silice, jež mohou působit jako narkotika. V léčitelství se bobkový list používá i k přípravě čaje, který má detoxikační a antiepileptické účinky. Připravuje se ze 2 lístků, které zalijeme 250ml vroucí vody. Konzumace tohoto koření zaručuje i dobré trávení a chuť k jídlu, navíc snižuje hladinu krevního cukru, je tedy vhodné i pro diabetiky. Při letním posezení u ohně jistě oceníte i to, že jeho vůně odpuzuje škodlivý hmyz, podobně jako aroma hřebíčku. Vavřínové masti se taktéž užívají k léčbě revmatismu. Jak často používáte při vaření toto koření? Máte nějaký zajímavý recept? Podělte se o něj s dalšími čtenáři. Foto: Photos.com

Autor:Sarkak