Angrešt - drobné ovoce, které bychom neměli opomíjet

36997×

Název angreštu pochází z italského "angresto" - kdysi se tak totiž označovaly bobulky divoké révy nebo kyselé víno. Proč se vyplatí jejich pěstování? A do jakých pokrmů se hodí?

Praktické radyZavařování a konzervace potravinOvoceČeská kuchyněDruhy pokrmůZdraví a dietyChutěRadyNárodní kuchyně

Jiné krajové názvy pro angrešt jsou chlupěnky, chlupaté jahody, měchovky nebo srstka. Angrešt se pěstuje déle než rybíz, jsou dokonce zprávy, že v ruských zahradách se pěstoval angrešt již v 11.století. Intenzivněji se začal rozšiřovat až později, a to v 17.století v západoevropských zemích. Od rybízu se liší tím, že tvoří trnité keře a květy nasazuje jednotlivě, kdežto květy rybízu jsou uspořádány do hroznů.

Vhodné podmínky pro růst angreštu

Angrešt začíná rašit brzy na jaře, není ale tak odolný proti mrazu jako jiné keře. Vysvětluje se to tím, že byl vyšlechtěn v mírném podnebí, v horských chráněných oblastech. Snáší i polostín a půdu horší kvality, ale vlhčí a mírně alkalickou. Vyžaduje vyšší vzdušnou vlhkost. Výhony angreštu při styku s půdou zakořeňují. Této schopnosti se využívá při jeho rozmnožování - tedy při pěstování keřů. Stromkové angrešty se množí naštěpováním na meruzalku zlatou (rybíz) nebo dopěstováním pravokořenných stromků.

Pěstování angreštu

Angrešt se většinou pěstuje jako stromek, který je uvázán u dřevěného kůlu. Je-li stromků více (v řadě dlouhé alespoň 10 metrů), pak je vhodné pěstovat je právě v řadě a postavit si k ní "drátěnku". Podmínkou pak je, aby byla stejně vysoká jako stromky angreštu. Na drátěnku se dá použít izolovaný drát o průměru 2,5 - 5 mm, který se nezařezává do kmínku angreštu. Kmínky se pak přivazují těsně pod korunkou. Vhodnější je však pěstovat stromkový angrešt na dvou drátech a střídat vedle sebe vždy jeden nižší a jeden vyšší stromek.

Rozdělení angreštu

Angrešt se rozděluje na čtyři skupiny podle barvy:

bílý
červený
zelený
žlutý

Nejvíce z nich je rozšířena odrůda žlutá a zelená. Angrešty se liší také podle dalšího způsobu použití - některé z odrůd jsou vhodnější k jídlu, jiné ke kompotování (konzervování).

Použití angreštu v našich kuchyních

Angrešt se pěstuje nejen k jídlu v čerstvém stavu nebo pro přípravu zavařenin a kompotů, ale také pro jeho význam ve farmacii. Je velkým zdrojem vitamínu A, C a pektinových látek.

Kompoty z angreštu

Pro kompoty mají být plody hladké, bez obarvení, s jemnou slupkou, která během konzervace nepraskne. Při domácím zpracování angreštu na kompot vybíráme plody téměř zralé, ale ještě pevné, ne přezrálé. Zbavíme je stopek a kališních lístků. Před zpracováním je opereme ve studené vodě, pak je vložíme na krátkou chvíli (asi 2 - 4 minuty) do vody horké. Odkapané je rovnáme do sklenic, zaléváme sladkým nálevem a sterilujeme.

Džemy z angreštu

K přípravě džemů je možné použít plody méně zralé. Povaříme je, propasírujeme a protlak zahušťujeme asi 5-ti minutovým varem. Pak přidáváme po částech i přezrálé plody a část cukru. Během vaření za stálého míchání plody i cukr doplníme. Konec varu poznáme podle toho, že kapka džemu na studeném talíři po vychladnutí zrosolovatí.

Recepty s angreštem

Angreštový koláč s tvarohem
(doba přípravy 1 h 15 min )