Zelené či růžové plody keře srstky obecné jsou vynikající jak syrové, tak i v zavařeninách. Kromě dobré chuti se chlubí i nesčetnými možnostmi použití a pozitivními účinky na naše zdraví.
Domovinou angreštu je Evropa. Tento keř je již dlouho znám i v západní Africe a na Blízkém východě. O jeho historii příliš mnoho nevíme, první zmínka v herbářích pohází ze 16. století. Dnes se pěstuje prakticky po celé Evropě a západní Asii. U nás se pěstování angreštu ve velkém ujalo v 19. století.
Keře, které známe jako menší bonsaje z našich zahrad, mohou divoce rostoucí dosahovat výšky až 3 metry. Jsou náročné na vlhkost půdy a bohatost na živiny. Příliš jim nevyhovují vysoké teploty, proto se jí nejlépe daří v oblasti mírného pásu na stanovištích s vyšší nadmořskou výškou a volným prouděním vzduchu. Bez problémů přečkají i tuhou českou zimu. Nevadí jim ani polostín.
Rostlinu poznáme podle charakteristických troj až pětilaločnatých bohatě vroubkovaných listů. Barva oválných plodů s ochrannými trichomy, tedy drobnými chloupky, může být světle zelená, ale i tmavě červená. Odrůda evropského angreštu bývá často napadána tak zvaným americkým padlím. Uvažujeme-li tedy o koupi angreštového keře, poohlédněme po americké odrůdě, která je proti padlí imunní.
Plody o velikosti okolo dvou centimetrů obsahují desítky malých semínek. Jejich zralost poznáme nejen podle chuti, ale také podle hmatu. Zralé plody jsou na omak měkké, přezrálé dokonce samy opadávají. Angrešt má díky velkému množství pektinu vynikající želírovací schopnost, a proto si téměř říká o použití do džemů, marmelád a čatní. Použít se samozřejmě dá i do koláčů, často v kombinaci s jiným sladším ovocem.
Kromě nezanedbatelného množství vitamínu C a E bychom v angreštu našli téměř celou Mendělejevovu soustavu prvků. Obsahuje totiž draslík, fluor, železo, hořčík, vápník, zinek a mnoho dalších prvků. Angrešt obsahuje poměrně málo cukru a mnoho kyselin. To mu přidává na pikantnosti, ale bohužel není příliš vhodné jej konzumovat pokud nás trápí vředy. Na druhou stranu nám angrešt může být dobrým pomocníkem při zácpě, anémii, vysokém krevním tlaku a působí močopudně.
Do letních moučníků jistě upotřebíme tento osvěžující krém.
200 g angreštu bez stopek, 4 lžíce cukru, 1-2 dcl vody, 1 kelímek smetany ke šlehání
Angrešt svaříme s cukrem a vodou. Směs vaříme, dokud plody nejsou docela měkké. Poté plody propasírujeme přes sítko nebo rozmixujeme. Necháme je krátce vychladnout a poté je vmícháme do ušlehané smetany. Krém následně necháme v chladu ztuhnout.
Krém můžeme použít při výrobě nepečených dezertů nebo k ozdobě zmrzlinových pohárů.
Máte rádi angrešt? Pěstujete jej na zahrádce?
Foto: Profimedia
Autor:Sarkak
Centrum.cz|Atlas.cz Economia 1999 - 2025. Všechna práva vyhrazena