Ospalé ráno, mlha za oknem a pomalu se zvedající slunce nad obzorem. Vůně kávy nebo čaje mnohé postaví na nohy, ale nemělo by chybět něco k zakousnutí - dobrá snídaně.
Ranní snídani by si měl dopřát každý z nás. Měli bychom věnovat čas klidnému procitnutí, aby dlouhý den, který přichází, byl naplněn energií a chutí pracovat. Proto by měla být snídaně chutná, voňavá a vydatná. Nemusí jít však jen o misky plné "zdravé výživy", pochutnáme si jednou za čas také na pečivu, které s velkou oblibou konzumují ve Francii nebo v Řecku. Zřejmě nepůjde o zcela zdravý začátek dne, ale chuť dobrého pečiva je nezapomenutelná a leckdy se jí nedá odolat.
Francouzské bagety - velice oblíbené i u nás. Vhodné k přípravě bohaté svačiny, ale i ke krájení malých chlebíčků - jednohubek. Zvláště čerstvé jsou vynikající s různými pomazánkami a doplněné salátem, okurkou nebo rajčaty.
Bageta je typickou součástí tradiční kontinentální snídaně ve Francii. Název bageta - francouzsky baguette - znamená v překladu hůlku, proutek. Pro svůj protáhlý tvar a výrazně křupavou kůrku se stala celosvětově rozšířeným druhem pečiva. Přestože je bageta výrobkem spojeným s Francií, zrodila se ve Vídni. Na vznik bagety v dnešní podobě měly vliv dva faktory. Prvním bylo rozšíření napařovacích pecí v první polovině devatenáctého století, které umožnily výrobu baget s velmi křupavou kůrkou a typicky pórovitou střídou. Druhým zásadním faktorem bylo vydání zákona, který od r.1920 zakazoval práci před čtvrtou hodinou ranní. Pekařům to tak znemožnilo výrobu tradičního pečiva - bílého oválného chleba pro čas snídaně. Štíhlejší bageta tak mohla díky své kratší době pečení nahradit chléb jako pečivo ke snídani. Bagety dnes známe v podobě dlouhého bílého pečiva (francouzská bageta), ale také krátké bagetky nebo bagetky chlebové.
Bagety podélně rozkrojené a plněné různými saláty, sýry, dresinky, okurkami a rajčaty nebo paprikami (doplněné třeba i dobrou uzeninou) jsou také velmi vydatnou svačinou nebo lehkým obědem během náročného pracovního dne.
Řecký chléb pita - dnes velmi rozšířený a oblíbený i v naší zemi. Je to pšeničné pečivo, které mívá kulatý, plochý tvar.
Lze také pitta - se peče v široké oblasti, tedy od Středozemního moře přes Střední východ a Arabský poloostrov až po Indii. Peče se v mnoha formách, například jako gyros, kebab, falafel, lahmacun, souvlaki, apod. Pita chléb - originální řecký - je nejznámější a ve světě nejrozšířenější. Tradičně se používá jako příloha k různým druhům omáček. Jeho úprava jako plněný "sendvič" je mladší, v západních zemích však rozšířenější. Výroba pita chleba je výjimečná hlavně teplotou pečení, která dosahuje až 370 °C. Ta způsobí rychlé zvětšení objemu těsta a oddělení do dvou vrstev. Ty zůstanou oddělené i po upečení, takže umožní chléb otevřít jako kapsu.
Pokud pitu naplníme dobrým teplým karbanátkem nebo kousky kuřecího masa, čerstvým zeleným salátem, plátky rajčat a dresinkem, pak máme nejen vydatnou snídani, ale můžeme tak nahradit oběd (podobně jako plněnou bagetou), pokud jsme opravdu vážně zaneprázdněni pracovními povinnostmi.
Foto: Profimedia
Autor:Michy
Centrum.cz|Atlas.cz Economia 1999 - 2024. Všechna práva vyhrazena