Lanýže jsou houby rostoucí po celém světě. Až do současnosti jich bylo zaznamenáno kolem padesáti druhů. Většinou jsou bez chuti, ale jedlé. Řadí se mezi houby vřeckovýtrusové, některé druhy rostou nepřetržitě po celý rok.
Italské bílé lanýže se dají sbírat pouze v období od září do prosince. A díky své typické vůni jsou nejžádanějšími po celém světě. Jsou vskutku kulinářskou delikatesou Itálie, která je jejich mateřskou zemí právě pro jejich kvality do světa vyváží jen málo, ovšem koupit si je každý den asi nepůjdete, jsou totiž dražší než kaviár. Tento druh lanýžů je nejaromatičtější a nejchutnější. Používá se v teplých pokrmech i syrový. V obou případech je vhodné lanýž nakrájet na tenké plátky speciálním kráječem na lanýže, pokud jej nemáte, lze použít i nůž. To ovšem vyžaduje zručnost a praxi. Čerstvé lanýže uchováváme v chladu pod vrstvou suché nevařené rýže, která vstřebá vlhkost a zabraňuje rozmnožování plísní. Lanýže dozrávají podobně jako ovoce, tím dostávají svou typickou vůni a chuť. Z tohoto důvodu se nezpracovávají ihned po zakoupení, ale nechávají se dozrát. Abyste věděli, kdy jsou správně dozrálé, každý den je ochutnejte, jakmile budou podle vaší chuti, můžete z nich připravovat lahodné pokrmy. Používají se do rizota, těstovin, vajec či do bramborové kaše.
Dříve tento druh lanýžů rostl divoce, v posledních několika letech se již pěstuje pod mladými duby. Nejčastěji používaným způsobem pěstování je očkováním žaludů a kořenů dubů. Jako první omyjí žaludy ve speciálním desinfekčním roztoku, který má za úkol zahubit nechtěné jiné druhy huba bakterie. Následně se nechá vyklíčit ve skleníku a dva roky růst ve směsi speciální zeminy a rozsekaných čerstvých lanýžů. Po dvouletém růstu se stromy vysazují do volné přírody a až po dlouhých sedmi letech pod nimi začnou růst první malé lanýže.
Při sběru lanýžů se v Evropě využívají zvířata. Zejména psi či prasata. Jelikož jejich sběr občas znamená prohledávání rozsáhlých ploch, zvířecí čich je tedy dobrým pomocníkem. Ve Francii však této zvířecí schopnosti nevyužívají. Někteří sběrači mají tak vyvinutý čich, že ke sběru lanýžů zvířecí pomoc nepotřebují. Pokud však čich neslouží tak dokonale, aby člověk mohl sám najít lanýže, používají se tři základní znaky, podle kterých lze lanýže najít. Prvním jsou praskliny v půdě, druhým znakem jsou roje lanýžových mušek těsně nad zemí a konečně třetím jsou místa s odumřelými rostlinami nebo kousky holé země - lanýž vylučuje zvláštním herbicid, který hubí veškerou flóru v okolí svého výskytu.
Lanýže nejsou jen kulinářskou delikatesou, mají prý také afrodiziakální účinky. Tento druh výtečných hub lze sehnat i v některých specializovaných obchodech v Praze. Sehnat zde můžete lanýže naložené, lanýžový olej či olivový olej s lanýži, lanýžové máslo a paté. Na objednávku se můžete dočkat též čerstvých lanýžů, ovšem cena je vysoká a odpovídá své vzácnosti a kvalitě italských hub. Pokrmy z lanýžů jsou podávány v těch nejluxusnějších restauracích i u nás v Čechách.
Foto: Profimedia
Autor:Michy
Centrum.cz|Atlas.cz Economia 1999 - 2024. Všechna práva vyhrazena