Z našich kuchyní se často line vůně pečeného kuřete! Pokud ale použijeme některé z vhodných koření, vůni tím umocníme a nalákáme k prostřenému stolu mnohem více strávníků.
Drůbeží maso - jeho fyzikální vlastnosti, chuť, vůně, ale i chemické složení se liší podle druhů plemen, doby a způsobu výkrmu, věku, pohlaví a tělních krajin. U hrabavé drůbeže rozlišujeme dva druhy masa - bílé a tmavé. Bílé je méně tučné, má více bílkovin. Patří sem právě maso kuřecí, slepičí a krůtí. Tmavé maso mají husy a kachny. Pokud jde o tepelnou úpravu kuřecího masa a jeho kořenění, je mnoho chutí a možností, jak připravit výjimečně dobrý pokrm. Ke kořenění kuřecího masa se dá použít téměř všechno přírodní koření. Způsob použití koření vychází z tradic konkrétních zemí a také z jejich vlastních zdrojů koření. U nás se často vůbec žádné koření ke kuřeti nepoužívalo. I to je možné, ale obměnou koření lze z tradičního pečeného kuřete vykouzlit celou škálu rozmanitých chutí a vůní. Někomu je příjemná přírodní typická chuť a aroma kuřecího masa, někomu ne.
Je možné používat jednoduchá koření, ale mohou se používat také směsi. Některé z nich, zvláště k rožněným kuřatům, si můžeme připravit sami. Kuřata kromě nakládání potíráme směsí rozmanitých koření a oleje, popřípadě citronové šťávy nebo pastou z cibule, česneku, koření, apod.
Kořeníme opatrně a rozmanitě. Některá koření lze použít i pro různé diety, kde je kuřecí maso obzvláště vhodné. Tam, kde bývá nechutenství, má koření vliv na chuť k jídlu a vytváří tak rozmanitost stravy jinak mdlé. V každém případě se "dietáři" o koření poradí s lékařem.
Za koření dráždivé pro lidi s nemocným žaludkem se považuje pepř, zázvor, nové koření, hřebíček, pálivé papriky, ostrá hořčice, křen, mnoho česneku, cibule, octa, muškátového oříšku, květu, kari, velké dávky bobkového listu. Tito lidé mohou ale kořenit saturejkou.
Kdo má zánětlivé procesy v ledvinách, měl by se vyhnout jalovčinkám. Lidem s nedobře pracujícím žlučníkem neškodí jalovčinky, menší dávky křenu, hořčice, máta, majoránka, řeřicha, libeček, anýz, rozmarýn, kurkuma. Vesměs je možné v dietních jídlech použít mírné dávky petrželky, pažitky, máty, meduňky, bazalky, saturejky, tymiánu, šalvěje, majoránky, citronové kůry a šťávy.
Pro diety neslané je možné kořenit citronovou kůrou, kvasnicemi, menšími dávkami kari, zázvoru, bobkového listu, muškátového ořechu i větu, vanilky, skořice, papriky, hub, kmínu, majoránky, tymiánu a zelených naťových koření.
Proti nadýmání působí máta peprná, kmín, koriandr, fenykl, majoránka a další.
Koření má v jídle tedy kromě chuťových a čichových účinků také značný vliv na trávení a zažívání. V úměrných dávkách není škodlivé, vždyť většina koření jsou léčivými rostlinami. Pokud budeme pestře, úměrně a cíleně kořenit, pak nejen že si neuškodíme, ale taky si - a to hlavně - na rozmanitě kořeněném kuřeti pochutnáme.
Foto: Profimedia
Autor:Michy
Centrum.cz|Atlas.cz Economia 1999 - 2024. Všechna práva vyhrazena