Pod tímto názvem se skrývá mezidruhový hybrid rybízu černého a srstky obecné. Velice chutné, i když ještě ne zcela známé ovoce, které lze vypěstovat i v našich podmínkách.
Křížením některých druhů rodu Ribes vznikla řada nových, ovocnářsky využitelných hybridů, souborně označovaných jako Ribes nidigrolaria. Název vychází z druhů použitých ke křížení - R. nigrum, R. divaricatum, R. grossularia. S křížením se začalo již ve 30. letech minulého století a pro dobré hospodářské výsledky se u nás v poslední čtvrtině 20. století uplatnilo několik hybridů, které využívají hlavně drobní pěstitelé.
Pozdní, pěstitelsky nenáročná odrůda 'josta' vznikla v Německu z křížení černého rybízu a angreštu, a byla v roce 1978 uvedena do prodeje. Podobá se spíše rybízu černému, tvoří polorozložité, středně husté, beztrnné keře o průměrné výšce 1,5 metru. Roste mohutně a bujně, listy vytváří dlanitě laločnaté, sytě zelené a lesklé.
Na půdu a klimatické podmínky nemá josta zvláštní požadavky, v porovnání s černým rybízem je plastičtější. Nejlépe se jí daří na hlubokých, humózních, živinami a vláhou zásobených půdách v nižších a středních polohách. Spolehlivě plodí ale i ve vyšších. Vybíráme pro ni chráněná stanoviště, kde nedochází k polomu kosterních větví i obrostu, a která jsou hojně navštěvována včelami a čmeláky.
Plodnost josty bývá velká a pravidelná. Plodí na jednoletém i starším dřevě. Plody vyrůstají po třech až pěti v krátkých hroznech, jsou oválné, v průměru 1,8 cm vysoké a 1,5 cm široké, lysé, černé, aromatické s kořennou chutí a velkým neoddělitelným kalichem. Vzhledem připomínají větší černý rybíz a dozrávají postupně v druhé polovině července, zralé neopadávají. Chutnají sladkokysele a obsah vitaminu C v nich činí 100 - 120 mg. Plody se konzervují, mrazí a připravují se z nich marmelády nebo šťávy.
Zdravotní stav popisované odrůdy je velmi dobrý, netrpí žádnými závažnými chorobami ani škůdci, které napadají černý rybíz a angrešt.
Množí se dřevitými řízky a pěstuje se jako pravokořenný keř. Výsadba je možná buď na podzim nebo na jaře, vhodnější je ale podzimní. Sazenice, nejsou-li sázeny těsně před zamrznutím půdy, na podzim ještě částečně zakoření a na jaře tak lépe využijí zimní vláhu. V prvním roce mívají na podzim sázené rostliny také větší přírůstky. Jarní výsadba trpívá suchem, zejména pokud byla provedena pozdě, její závlaha je nezbytná.
Kříženci černého rybízu a angreštu vykazují částečnou cizosprašnost, a je proto vhodné vysazovat k sobě nejméně dvě rostliny. Josta se vyznačuje vyšším stupněm cizosprašnosti než černý rybíz, a je tedy nutno ji vysazovat spolu s jinou současně kvetoucí odrůdou, např. odrůdami jogranda a jostine, které vynikají kvalitou velkých plodů.
Foto: Profimedia
Autor:Vilienka
Centrum.cz|Atlas.cz Economia 1999 - 2024. Všechna práva vyhrazena