Adventní čas, svátky a tradice 2.díl

13919×

"Lucie - noci upije, ale dne nepřidá." Přijetím jiného kalendáře se zimní slunovrat přesunul o 8 dní dozadu. Dnes toto pořekadlo zdánlivě neopodstatněné, ovšem citujeme ho s oblibou a pravidelně.

Svátky a oslavyOstatníDruhy pokrmůStolničení a etiketaChutěRadyPříležitostiVánoce

Svatá Lucie

Svátek sv. Lucie, patřil především ženám a dívkám, aby si v tento den odpočinuly. V tento den se nesmělo příst, šít a prát. Byla však také symbolem čistoty, a tak se v tento den uklízelo na Vánoce.

Štědrý den

A je to tu, den splněných přání, nadějí, vůně, jehličí, františka nebo purpury. I když po celý rok marně taháte všechny členy domácnosti s obtížemi z postele, v tento den (Zatím co vy ještě dospáváte unavena po alespoň dvouměsíčním maratonu úklidu, pečení, nákupů, tlačenic v obchodě), oni už jsou vzhůru, pouští si pohádky, kterých je ve vánočním čase spousta, v dopoledních hodinách zdobí stromek. A vy mezitím chystáte oběd či štědrovečerní večeři. Mezi oblíbené tradice patří odpolední procházka, pouštění ořechových lodiček, házení střevícem, lití olova, krájení jablka. V některých rodinách se dodržuje postní zvyk, od rána až do večeře se nesmí jíst, aby všichni viděli zlaté prasátko, ale řekněte sami - z kuchyně je cítit, vůně salátu, kapra, řízků, cukroví. Kdo by to vydržel?

Jak voní Vánoce?

Nejoblíbenější mezi vůněmi Vánoc je bez pochyby vůně jehličí, skořice, vanilky, purpury, františka. Nádherná vůně doprovázená koledou či vánoční písní, pohádkou či filmem s vánoční tématikou, dodávají tomuto svátku pocit naprostého štěstí, pohody a navozují tu správnou vánoční atmosféru.

Jak vypadal Štědrý den dříve?

Podle lidové víry by Štědrý večer a po něm následující noc nejvhodnější dobou k předpovídání budoucnosti. Po večeři se rozkrajovala jablka (kříž = smrt, červivé jablko = nemoc, hvězda = štěstí, majetek, zdraví), louskaly se ořechy (podobná symbolika jako u jablek), lilo se do vody roztavené olovo, z jehož tvaru se věštila budoucnost. Nejvíce pověr se soustřeďovalo kolem případného sňatku a volby partnera svobodných dívek (pouštění skořápek po vodě, házení střevícem nebo vysekávání děr do ledu, v nichž měla dívka spatřit tvář nastávajícího) Salát a řízek? Tak to opravdu ne! Co bývalo o Štědrém dni na stole, nad tím dnes téměř každý ohrnoval nos. Připravovala se polévka z toho, co se našlo v domácnosti (hrách, čočka, sušené houby, kroupy, pohanka). Pak se pekl „černý Kuba“, to byly kroupy se sušenými houbami.
Na stole nesmělo chybět nic, co se v tom roce urodilo. Věřilo se, že mnoho z plodin mělo svou magickou hodnotu (hrách, čočka a ostatní obilniny - peníze a bohatství, rýže - pro zdraví, česnek, med, koření - ochranitelská moc). V bohatších rodinách se již od konce 19. století přestala tradiční skladba dodržovat a do jídelníčku se dostal kapr.
Na Štědrý den se snídalo a obědvalo málo, nebo vůbec. Většinou se držel až do večeře půst. Dětem se říkávalo, že postí-li se, uvidí zlatá prasátka. Tam kde půst nedrželi, obědvali většinou buď bramborovou, hrachovou, česnekovou, houbovou nebo nudlovou polévku.
Přípravě štědrovečerního stolu se věnovala vždy velká péče. Na stůl se dával bílý ubrus, prostíralo se pro sudý počet osob. A také mělo být na stole devět druhů jídel. Vše muselo být připraveno tak, aby nikdo nemusel odejít od stolu, to se nesmělo, aby se tak všichni udrželi doma pohromadě, aby se nikdo z rodiny nezatoulal. Dalším z tradičních pokrmů byla vánočka (štědrovnice), koláče. Pila se káva, čaj nebo čokoláda, ke konci se podávalo ovoce a ořechy. Kapr se zde v jídelníčku objevil až velice pozdě, za 1. republiky, v některých rodinách až po 2. světové válce.

Babiččiny vanilkové rohlíčky
(doba přípravy 1 hod )